Petřín: návrhy změn

Na Petříně se ve středu konalo druhé setkání k plánovaným změnám. Tentokrát diskuze probíhala přímo v místech, které by měly projít úpravami, tedy v Lobkovické a Velké strahovské zahradě.

Udržovat Petřín jako park, nebo ho ponechat místy zarostlý a téměř nepřístupný? Nejen o této zásadní otázce debatovali při druhém setkání o budoucnosti Petřína zájemci z řad veřejnosti, kterých dorazilo zhruba třicet, s pracovníky magistrátu a architekty. Role moderátorů se ujali místostarosta Petr Hejma a radní Petr Kučera, kteří akci rovněž iniciovali.

Podle jejich slov chce Praha 1 projekty ovlivnit na základě připomínek většího počtu místních obyvatel. Pro tyto účely vznikla anketa Jaký Petřín chceme?, která je součástí aktuálního čísla magazínu Jedna a má také svoji internetovou verzi. Ta by měla pomoci získat širší přehled o názorech na budoucnost parku a její výsledky by měly být podkladem pro další debaty.

„Prosil bych, abyste vnímali, že nejsme investorem, nemáme v gesci péči o vrch Petřín, nemáme v tomto směru výkonnou pravomoc, máme ale možnosti, jak do toho procesu zasahovat. Prosím vás, nebojujeme, zachytili jsme záměr v nějakém procesu a jsme ve stejné sestavě, jaká je na hlavním městě, takže se chceme pozitivně domlouvat,“ prohlásil radní Hejma.

Setkání začalo u Petřínských teras a jeho první zastávkou byla Lobkovická zahrada. Na místě se ujal slova Dan Frantík, vedoucí magistrátní péče o zeleň, která má Petřín na starost a řeší navržené změny. „Město převzalo zanedbanou Lobkovickou zahradu teprve někdy kolem roku 2000, proto ten stav není utěšený a těch změn řešíme více najednou,“ vysvětlil s tím, že zahrada je navíc kulturní památkou, takže město má i zákonnou povinnost udržovat ji v určitém stavu.

Pak se již spustila debata přímo s tvůrcem návrhu revitalizace této části Petřína, architektem Tomášem Jiránkem, který připomněl historický vývoj místa a vysvětloval snahu o obnovení některých historických prvků a cest. Nicméně část účastníků oponovala, že návrat do minulosti neodpovídá potřebám dneška. Už nyní je v projektu ustoupeno od větších změn v horní část Lobkovické zahrady, otázkou zůstává, jak proměnit velmi zanedbaná místa, která končí u německého velvyslanectví.

Poté se debatující přesunuli do Velké strahovské zahrady, kde se chystají tři menší projekty: stavba zázemí pro údržbu s toaletami, zprůchodnění vinice pod Úvozem a obnovení cesty, která má vést paralelně pod hlavní vyhlídkovou trasou u Strahovského kláštera. V tomto případě budí největší vášně smysl a umístění nové stavby zázemí s toaletami a zprůchodnění dosud uzavřené zahrady, byť je její oplocení formálně černou stavbou, kterou chce z vlastního pozemku magistrát odstranit.

Přítomní obyvatelé se nejvíce obávají přílivu davů turistů do nyní klidných částí Petřína. „Ta hlavní trasa se přelije z Úvozu na Petřín. A pokud budou vědět, že jsou tu záchody, a to se dozvědí z různých webových stránek, tak budou chodit i tam,“ oponovala jedna z debatujících tomu, že nové toalety mají sloužit především lidem scházejícím do Vlašské ulice.

Architekti i zástupci magistrátu nicméně mají za to, že vybrali pro zázemí, které bude mimo jiné sloužit zahradníkům pro parkování techniky či uskladnění nářadí, nejvhodnější místo a že je ho potřeba. Argumentují také kladnými stanovisky památkářů a Klubu za starou Prahu. Stejně tak nesdílí obavy, že by turisté po otevření zahrady s vinicí zaplnili nové cesty.

„Shodneme se nyní na využití podzemních vod a nádrží na Petříně. V případě Lobkovické zahrady bude o podobě potřeba dále jednat, stejně jako u zprůchodnění vinice. V případě zázemí je na diskuzi vhodnost umístění,“ shrnul debatu Hejma.

Dan Frantík z magistrátu na to přislíbil, že je možné v případě nového zázemí či zprůchodnění vinice patřičná řízení ještě odsunout, aby se projekty daly na základě připomínek upravit. V jejich zprostředkování bude hrát Praha 1 významnou roli.

 

Fakta

Celý Petřín má na starost pražský magistrát, kterému také patří většina pozemků. Právě magistrát je také zadavatelem a investorem plánovaných úprav v Lobkovické a Velké strahovské zahradě. Financování úprav ve Velké strahovské zahradě schválili zastupitelé magistrátu letos v únoru. Vedení Prahy 1 je pouze prostředníkem jednání, její stavební úřad pak bude řešit jednotlivé projekty v rámci státní správy.

Lobkovická zahrada – plán revitalizace vzniká od roku 2004, přičemž se jedná o kulturní památku spolu s Lobkovickým palácem. Aktuální návrh „Rehabilitace Lobkovické zahrady“ vytvořilo studio New Visit s.r.o. v roce 2016 (obrázek 3). Projekt má platné územní rozhodnutí a nyní se nachází ve fázi zpracování projektové dokumentace, která předchází stavebnímu řízení.

Velká strahovská zahrada –autory tří projektů, stavby zázemí s toaletami (obrázky 8–10, 12 a 13), zpřístupnění tzv. zásobní zahrady s vinicí (obrázky 15–23), a obnovení cesty uprostřed svahu (obrázek 14), jsou architekti z ateliéru AND.

– zázemí pro údržbu a veřejné toalety – magistrát zažádal stavební úřad Prahy 1 o stavební povolení, má kladná stanoviska všech zúčastněných stran, předpokládané náklady jsou 17,5 milionu Kč vč DPH.

– zpřístupnění tzv. zásobní zahrady s vinicí a obnovení cesty – magistrát plánuje podání žádosti o stavební povolení. Náklady na zpřístupnění, odstranění plotů, vybudování schodů a cest i výsadbu nových stromů jsou odhadovány na 16 milionů Kč.

Text: Michal Kalina