Informace o území
- Hradčany 105 ha
- Malá Strana 130 ha
- Holešovice 1 ha
- Staré Město 129 ha
- Josefov 9 ha
- Nové Město 174 ha
- Vinohrady 2 ha
Celkem 550 ha
z toho levobřežní (malostranská) část 225, pravobřežní (staroměstská) část 270, Vltava (včetně ostrovů) 55, z toho
Střelecký strov 2,7, Slovanský ostrov 2,5, kurzívou uvedená data jsou přibližná a neoficiální.
Vzhledem ke kotlinovému charakteru terénu v centrálních částech města kolísá i nadmořská výška napříč městskou částí. Minimální hodnoty 185 m dosahuje v korytě Vltavy, naopak v levobřežních partiích Malé Strany a Hradčan narůstá až na 330 m.
Počtem obyvatel se MČ Praha 1 podílí na obyvatelstvu hlavního města cca. 2,5 %, k 1.1.2009 zde bylo evidováno 30 343 obyvatel. V dlouhodobém pohledu na vývoj počtu obyvatel naší městské části podíl trvale bydlícího obyvatelstva na obyvatelstvu celé Prahy klesal z přibližně 1/3[1] na konci 19. století, přes 7 % v roce 1961 a 3,5 % v roce 1991 až na současnou hodnotu. Tento trend snižování počtu trvale bydlícího obyvatelstva je spojen s komercionalizací městského jádra, která probíhá prakticky od doby průmyslové revoluce. Údaje z poslední let naznačují, že pozvolna dochází ke zpomalování poklesu počtu obyvatel. I když se může zdát, že jde o dramatický propad, patří v tomto směru Praha mezi typická evropská velkoměsta, na rozdíl od např. některých amerických měst.
Je však třeba vnímat, že snižování počtu trvale bydlícího obyvatelstva je částečně saturováno trvale přítomným obyvatelstvem (bez trvalého bydliště, tj. s přechodným nebo dlouhodobým pobytem), jehož počty lze pouze odhadovat, a tudíž celkovou bilanci počtu obyvatelstva nelze jednoduše a zodpovědně stanovit. Odpověď na tuto otázku by měl poskytnout tříletý projekt Katedry sociální geografie UK, jehož dílčí výsledky budou známy již v roce 2009.
Hustota zalidnění dosahuje hodnot kolem 5500-5600 obyv./km2, což je asi dvakrát více než činí tato hodnota pro celou Prahu, ale např. jen polovina hodnoty pro MČ Praha 2 nebo MČ Praha 3. Vyšších hodnot hustoty zalidnění dosahují i některé sídlištní městské části.
Věkové složení obyvatelstva je obdobné jako v ostatních centrálních městských částech a pro vývoj věkového složení je charakteristické stárnutí populace.
Průměrný věk obyvatel MČ Praha 1 vzrostl z hodnoty 42,2 let v roce 1991 na hodnotu 43,3 roku v roce 2008 (celá Praha – 41,7 roku).
V roce 2008 podíl mladších 15 let dosahoval 11 %, starších 64 let 16 %, na obyvatele v ekonomicky aktivním věku (15-64 let) zbývalo 73 %.
Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15 let je evidována vždy během censu (sčítání), ten poslední proběhl v roce 2001. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva tradičně převyšuje nejen celorepublikový, ale i celopražský průměr (MČ P1 – 24,2 %, hl.m. Praha – 18,8 %).
Podobné postavení zaujímá Praha 1 i co se týče podílu osob s náboženským vyznáním. I tento údaj z posledního censu přesahuje celopražský průměr, 72 % věřících se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.
Dle údajů MV ČR bylo na území naší městské části evidováno v roce 2006 zhruba 2800 cizinců s trvalým pobytem, polovina ze zemí EU. Ze zemí mimo EU nejvyššího podílu dosahují příslušníci národů bývalého Sovětského svazu – Ukrajinci (8,5 %) a Rusové (5,5 %).
[1] Jedná se o údaj z roku 1880, který vznikl sčítáním přítomného, nikoli pouze trvale bydlícího obyvatelstva; je tedy pravděpodobně nadhodnocený.
V roce 2001 a na území MČ Praha 1 bylo evidováno 2084 domů určených k bydlení[1], z toho bylo 2025 trvale obydlených domů, ve kterých se nacházelo 15164 trvale obydlených bytů. Oproti roku 1991 jde o pokles o 5,6 % v případě trvale obydlených domů a o 14,3 % v případě trvale obydlených bytů[2]. Nejvýznamnější pokles počtu trvale obydlených domů mezi lety 1991-2001 byl zaznamenán v okolí Jindřišské ulice (tzv. jindřišský urbanistický obvod ztratil asi 20 % trvale obydlených bytů). K 31.12.2008 bylo na území MČ P1 evidováno 2082 domů určených k bydlení a v nich se nalézalo 16197 trvale obydlených bytů.
Vlastnická struktura domů (trvale obydlených) byla v roce 2001 vyjádřena zhruba následovně: 37 % domů mělo soukromého vlastníka – fyzickou osobu, 33% bylo v majetku města nebo státu, 15% v majetku právnických osob (včetně všech zahraničních vlastníků), kolem 5 % tvořil podíl bytových družstev a Společenství vlastníků jednotek, dalších více než 5% domů bylo v podílovém vlastnictví (tj. kombinace vlastníků).
[1] Sčítání podléhají pouze domy určené k bydlení, tj. objekty, ve kterých se nacházejí byt(y), ubytovací zařízení nebo jiné zařízení k trvalému bydlení (např. domovy důchodců), popř. je zde trvale hlášena alespoň 1 osoba.
[2] Pro úplný obrázek je třeba zmínit, že pokles počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1980 a 1991 činil téměř 12 %.
Na území MČ Praha 1 je registrováno více než 31 tisíc ekonomických subjektů. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (tzv. OKEČ) je jich nejvíce registrováno v oblasti podnikání s nemovitostmi a jejich pronájmem, v obchodu (službách) a ubytování a stravování (asi 2/3). Pouze asi 0,5 % ekonomických jednotek se zabývá zemědělskou činností, 5 % průmyslovou činností nebo energetikou.
Základní vzdělanostní infrastruktura je tvořena 10 mateřskými školami, 8 základními školami a 30 školami středními.
Zdravotnické zázemí vytvářejí 4 subjekty nemocničního typu.
Na území MČ Praha 1 se nachází velká většina důležitých kulturních institucí. Podíl muzeí a galerií na jejich počtu v celé Praze se blíží 60%. Nachází se zde více než třetina všech pražských kostelů.
Zajímají Vás další podrobné statistické informace o území městské částí Praha 1?
Navštivte WWW stránky Českého statistického úřadu – Oddělení regionálních analýz ainformačních služeb Praha
Velkoplošná chráněná území
Na území MČ Praha 1 se nenachází žádné velkoplošné chráněné území.
Maloplošná chráněná území – přírodní památky
Z cca. 88 maloplošných zvláště chráněných území v celém hlavním městě se na území MČ Praha 1 nalézají části dvou přírodních památek (PP). Ve východní části katastru Malá Strana na parcele č. 705 přesahuje ze sousedního holešovického katastru PP Letenský profil – výchoz českého ordoviku (vyhlášeno 4.7. 1988) a na několika místech v katastru Malé Strany a Hradčan se nachází PP Petřínské skalky – pískovcové a opukové skalky se zbytky doubravového lesního ekosystému (vyhlášeno 1.9. 1988). Více informací naleznete na webových stránkách odboru ochrany prostředí MHMP – http://envis.praha-mesto.cz/ odkaz na externí web, kde jsou mj. zveřejněny i plány ochrany přírodních památek.
Památné stromy
Vymezení ochranného pásma a zápis památných stromů na území hlavního města provádí Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OOP MHMP).
Orientační název | Druh | k.ú. | Parcela | Obvod [cm] |
Výška [m] |
---|---|---|---|---|---|
Tis červený v Rajském dvoře u Františkánů | Taxus baccata L. | Staré Město | 663 | 3 x 80 | 6,5 |
Platan javorolistý u Velkopřevorského paláce | Platanus x aceri- folia (Ait.) Willd. |
Malá Strana | 249 | 670 | 32 |
Turecká líska na Petříně | Corylus colurna L. | Hradčany | 274 | 265 | 10 |
Platan javorolistý na Kampě | Platanus x aceri- folia (Ait.) Willd. |
Malá Strana | 778/1 | 450 | 30 |
Dub letní v Řásnovce | Quercus robur L. | Staré Město | 1027 | 265 | 23 |
Platan u sv. Klimenta | Platanus aceri- folia (Ait.) Willd. |
Nové město | 322 | 335 | 28 |
Zdroj: OOP MHMP (stav k 30.9. 2006)
Zdroje: Retrospektivní lexikon obcí ČR, Souhrnné informace Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Praha 1, Statistická ročenka hl.m. Prahy 2006, Socioekonomická analýza území MČ Praha 1 – smluvní projekt PŘF UK 2008-2009, Program rozvoje – smluvní projekt SOCIOFOND 2003, http://www.praha-město.cz/