Ústavní zákon č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, byly ústavněprávním rámcem reformy místní správy, kdy byla zrušena soustava národních výborů a zároveň obnovena samospráva na úrovni obcí. Základními zákony, které reformu místní správy provedly, byly především zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 90/1993 Sb., o hlavním městě Praze, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech a konečně zákon č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích. Tyto zákony byly do 11. listopadu 2000 rovněž základními právními předpisy, podle kterých městská část Praha 1 jednala a rozhodovala, pomineme-li právní předpisy ústavního charakteru jako je ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. Dne 11. listopadu 2001 vstoupil v účinnost nový zákon o hlavním městě Praze (pod č. 131/2000 Sb.) jako důsledek probíhající reformy veřejné správy provázející zavedení krajského zřízení. Hlavní město Praha je obcí, a to s účinností od 24. listopadu 1990. Od 1. 1. 2000 je též krajem, jak stanovil ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků. Podrobnosti o postavení hlavního města Prahy jakožto kraje naleznete v zákonu č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Území hlavního města Prahy se člení na tzv. městské části, které vznikly s účinností zákona č. 418/1990 Sb. v místě někdejších národních výborů nebo byly na základě tohoto zákona zřízeny. Vztahy mezi hlavním městem Prahou a městskými částmi upravuje jednak přímo zákon o hlavním městě Praze, příp. zvláštní zákony, jednak Statut hlavního města Prahy, který svěřuje městským částem úkoly nad rámec zákona o hlavním městě Praze v oblasti samostatné působnosti (samosprávy) i přenesené působnosti (státní správy). Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jako právnická osoba jedná městská část Praha 1 prostřednictvím svých orgánů, kterými jsou Zastupitelstvo m. č. Praha 1, Rada m. č. Praha 1, starosta m. č. Praha 1, Úřad m. č. Praha 1 a zvláštní orgány m. č. Praha 1 (které mohou být zřízeny pouze na základě zvláštních zákonů pro výkon přenesené působnosti). Jako své poradní orgány může zřídit Zastupitelstvo m. č. Praha 1 výbory (vždy zřizuje výbor finanční a kontrolní), Rada m. č. Praha 1 komise. Přitom platí, že městskou část Praha 1 zastupuje navenek její starosta s tím, že úkony, které vyžadují předchozí souhlas Zastupitelstva m. č. Praha 1 nebo Rady městské části Praha 1, může provést jen po jejich předchozím schválení.
Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Značná část Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO. Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle, jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo Židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě a adresy mají vysokou prestiž.
Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v období od 1. dubna 1949 do 30. června 1960. V té době to byl jeden z tehdejších 16 pražských obvodů. Oproti dnešnímu stavu do něj nepatřila žádná část Nového Města a okrajová část Hradčan, naopak k Praze 1 patřila část Holešovic-Buben. V předcházejícím římském číslování obvodů od roku 1923 mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu.
Zajímá Vás více podrobností z historie členění Prahy, katastrálních území a pražských městských obvodů a městských částí?
Na stránkách české verze internetové encyklopedie WIKIPEDIE naleznete vše potřebné.
