V červnu se na Praze 1 uskutečnila další čtyři setkání pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb, které pravidelně svolává radní pro sociální věci a bezbariérovost Ivana Antalová. Diskuse napříč skupinami ukázaly, jak důležitá je spolupráce mezi radnicí, poskytovateli sociálních služeb, neziskovými organizacemi a obyvateli.

Hledáme řešení, která mají smysl.

Pracovní skupiny zaměřené na podporu rodin s dětmi, seniorů, osob se zdravotním postižením, národnostních menšin i osob ohrožených sociálním vyloučením se věnovaly jak praktickým otázkám, tak strategickým tématům. Společným jmenovatelem byla snaha hledat konkrétní řešení odpovídající potřebám lidí na Praze 1.

Pokračovalo také dotazníkové šetření, které mapuje potřeby uživatelů sociálních služeb i národnostních menšin. O otevřenost a zapojení veřejnosti se radní Ivana Antalová dlouhodobě zasazuje. Na základě podnětů od poskytovatelů služeb byl termín pro odevzdání dotazníků prodloužen do konce července. Dotazníky jsou k dispozici na:

Jedním z hlavních témat pracovních skupin bylo propojení mezi komunitami a otevřená komunikace s veřejností. Významným příkladem byla červnová konference Naši Ukrajinci – ekonomický a kulturní přínos ukrajinské menšiny, která se konala v rámci Dne vzájemné pomoci. Přinesla nejen podnětné výstupy, ale i tři klíčová doporučení: vytvoření „ukrajinského domu“, připravenost na možné ekonomické změny a zřízení specializovaného kontaktního místa pro cizince na Praze 1.

„Chceme podporovat nejen integrační služby, ale i prostor pro důstojné setkávání a spolupráci,“ uvedla po setkáních radní Ivana Antalová.

Od laviček přes jídelnu, knihobudky až po kontaktní místa

Setkání pracovních skupin přinesla řadu podnětů přímo z praxe — například návrhy na zřízení lidové jídelny a nové výdejny potravinové pomoci, podporu mobilních zdravotnických služeb, rozšíření počtu laviček s vyšším sedadlem, umístění knihobudek například v Nemocnici Na Františku, rozšíření mlžítek nebo zlepšení informovanosti o veřejných toaletách a bezbariérových přístupech. Senioři se rovněž zajímali o širší nabídku potravin a o možnost pořádání komunitních akcí, jako jsou bleší trhy.

„Všechny tyto návrhy zazněly v rámci komunitního plánování sociálních služeb a reflektují každodenní potřeby místních obyvatel,“ dodala radní Antalová.

Významnou roli sehrály také diskuse o adiktologických službách a mobilních programech, které by podle shody účastníků měly být v metropoli posíleny — jako smysluplný nástroj, jenž přináší bezpečí nejen klientům, ale i obyvatelům města.

Komunitní plánování pokračuje na podzim

Závěr červnových setkání potvrdil, jak důležitá je partnerská spolupráce a otevřený dialog.

„Každý hlas, každá zkušenost a každý návrh má své místo. V komunitním plánování chceme na Praze 1 vytvářet prostředí, kde má smysl se zapojit – a kde hledáme konkrétní cesty, jak lidem pomoci,“ shrnula Ivana Antalová.

Na všech setkáních zaznělo jasné očekávání: práce pokračuje. Další kola komunitního plánování proběhnou od září.