Děti z Prahy 1 poslední srpnový den všem ukázaly, že své město dokážou ochránit a že se my dospělí nemusíme o budoucnost města na Vltavě obávat. Po 369 letech totiž byla Praha opět napadena švédským vojskem generála Hanse Christoffa (Jana Kryštofa) Königsmarcka, který se kromě typického švédského rabování chystal Prahu kompletně dobýt. To se mu ale, stejně jako roku 1648, tedy na samém konci třicetileté války, nepovedlo.

„Děti se s námi přenesly do roku 1648, kdy byla Praha na levém břehu obsazena a kdy Pražané a studenti přehradili a ubránili Karlův most, a zachránili tak pravý břeh. Děti v parku Kampa bránily před nepřátelskými nájezdy pohádkový hrad a nutno říct, že velmi statečně,“ popsal starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který děti k boji svolal a jejich bitvě pak udělil svoji osobní starostenskou záštitu.

Za svoji statečnost pak každý rytíř obdržel zaslouženou odměnu, a to bez ohledu na to, že zbraně použité v bitvě splňovaly požadavky současné mírové doby. Major Terazky by řekl: „Čo sa dá robiť, keď máme hen ten mier.“

Boje měli na povel Rytíři Koruny České. „Měli jsme pro děti připravené měkké projektily ve formě starých ponožek a k tomu ještě korkové špunty a měkké drátěnky,“ uvedl Martin Cholinský, vedoucí skupiny Rytíři Koruny České, která má zkušenosti s podobnými akcemi v řadě zemí Evropy.

Kromě vysilujících a napínavých bojů čekal na Kampě na děti i dospělé bohatý doprovodný program: ukázky šermování, kejklíři, loutkové divadlo, draví ptáci, dobový kolotoč nebo třeba střelba z luku a kuše.

„Chtěli jsme pro děti na závěr prázdnin připravit hezký i poučný program a myslím, že díky této názorné a zábavné formě získaly o důležité etapě české historie dost informací, které jim navíc zůstanou v paměti,“ vyzdvihl starosta Oldřich Lomecký.

Švédská vojska sice díky dětem odtáhla poražena, v roce 1648 to ale trvalo několik měsíců, během kterých navíc údajně chladní seveřané rabovali, loupili a vraždili. Z Prahy odvezli většinu umělecké sbírky Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty, například Codex Argenteus nebo Codex gigas – Ďáblovu bibli, stovky cenných obrazů italských a vlámských mistrů, soch a dalších cenností. Část kořisti dosud zůstává ve Švédsku, část ve sbírkách Vatikánu. Do Česka se vrátilo jen několik rukopisů.

Více informací naleznete >> ZDE <<