Po osobním kolesovém parníku František Josef I. v roce 2014 (z dílny Pavla Sivka), kolesovém parníku Primátor Dittrich v roce 2015 (od Jindřicha Žáčka), kolesovém parníku Vyšehrad v roce 2016 (P. Sivko) a kolesovém parníku Praha v roce 2017 (P. Sivko) se svojí poštovní známky dočkal i kolesový parník Vltava. Autorem výtvarného návrhu tentokrát byl Milan Bauer. Slavnostní křest absolvovala známka spolu s novou knihou Jiřího Svobody Historie voroplavby v Čechách.
Kolesový parník Vltava je v provozu od roku 1940, v roce 2009 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a spolu s o dva roky starším kolesovým parníkem Vyšehrad byl roku 2013 prohlášen za kulturní památku. „Parník Vltava byl v šedesátých letech necitlivě zrekonstruován a rekonstrukce před devíti lety mu naštěstí vrátila původní krásu. Jeho kolega Vyšehrad prochází rekonstrukcí letos,“ doplnil mluvčí Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula, který zároveň prozradil, že během několika měsíců dopluje do Prahy nová loď, jež bude jednou z nejmodernějších lodí současnosti.
Nová známka je stejně jako její předchůdkyně opravdu krásná. „Pátá loď – tři výtvarníci. Pokaždé je známka trochu jiná, zobrazená z jiného pohledu, vždy ale krásná a zajímavá,“ ocenil Břetislav Janík, vedoucí oddělení známkové tvorby České pošty.
Kmotrem známky i knihy se stal starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který připomněl i další historické parníky, které už po Vltavě nejezdí, a zároveň se vyznal ze své lásky k vodě a lodím, k níž mu pomohla i jeho chata v Třebenicích pod vodní nádrží Slapy.
„Láska k vodě je na celý život – stačí vám pak jen na chvíli u ní posedět, zhoupnout se na lodi, popovídat si s lidmi od vody, a jste spokojení,“ vyznal se Oldřich Lomecký.
Za vznikem knihy Jiřího Svobody Historie voroplavby v Čechách stojí mnoho práce. „Pátral jsem, kudy vedla plavecká stezka, kterou se voraři pěšky vraceli domů, když dorazili s dřevem do Prahy, ale těch stezek bylo v Čechách víc. Poslední parta tak putovala v roce 1905 nebo 1906. Při pátrání jsem ale postupně narážel na mnoho dalších skutečností a informací, které se objevují v knize – například na plavecké hospody, které byly od sebe vzdáleny zhruba po čtyřech kilometrech; zjistil jsem seznam asi čtyř set plavců, kteří působili během sto padesáti let, ten ale pro svoji obsáhlost vyjde zvlášť. Zajímavé určitě je, že šířka plavebních komor – dvanáct metrů – byla stanovena už Karlem IV., jenž ji v roce 1366 určil pro voropustě,“ vyjmenoval Jiří Svoboda, podle kterého sláva vorařů začala upadat s výstavbou železnic a definitivní konec pak přišel s vltavskou kaskádou.
Na závěr pak nám dovolte malou praktickou informaci. Jak jsme se dozvěděli od Břetislava Janíka, zatímco nefilatelisté požadují z hygienických důvodů samolepící známky, filatelisté by raději přivítali ty „olizovací“, i když, jak prohlásil, dříve bylo lepidlo mnohem chutnější…
