Díky iniciativě městské části Praha 1, a zejména jejího radního pro oblast bezpečnosti JUDr. Ivana Solila, již obyvatele i návštěvníky Prahy nebude obtěžovat hluk z ohňostrojů odpalovaných z řeky Vltavy ani přetížená lodní doprava v okolí Karlova mostu. Zastupitelstvo městské části Praha 1 schválilo memorandum, které je prvním krokem k řešení tohoto problému.
Hluk z častých ohňostrojů v centru Prahy již delší dobu trápí občany i návštěvníky hlavního města. Odpalování ohňostrojů ze břehu Praha 1 dobře reguluje, jenže pyrotechniku provozovanou z Vltavy regulovat nemůže – koryto řeky spravuje Povodí Vltavy.
Dalším problémem je neúnosně přetížená lodní doprava v okolí Karlova mostu. Lodě musejí dlouho čekat na proplavení plavební komorou a vysoká koncentrace plavidel obtěžuje okolí nadměrným hlukem.
Proto se Praha 1 rozhodla jednat. Podporuje návrh vyhlášky hl. města Prahy o používání pyrotechnických výrobků na území Prahy, která zakáže provozování ohňostrojů na celém území památkové rezervace. Městská část Praha 1 zároveň podporuje výstavbu nové plavební komory mezi Střeleckým a Dětským ostrovem. Díky této komoře se odlehčí lodní dopravě v okolí Karlova mostu a Staroměstského jezu.
Co však do doby, než magistrát vyhlášku vydá a než se komora postaví? Městská část Praha 1 společně s Povodím Vltavy a Státní plavební správou podepsali memorandum, v němž se všechny tři stravy vyjadřují vůli oba problémy bezodkladně řešit. Zastupitelstvo Prahy 1 toto memorandum schválilo v úterý 21. 6. 2016.
Povodí Vltavy, státní podnik, podpoří vybudování nové plavební komory mezi Střeleckým a Dětským ostrovem a v mezidobí realizuje všechny možné zákonné kroky, aby v blízkosti Karlova mostu a Staroměstského jezu již nedocházelo k otáčení plavidel, které zde čekají na průjezd plavební komorou Smíchov. Státní plavební správa této výstavbě poskytne maximální součinnost.
„Městská část Praha 1 přitom trvá na tom, aby výstavba plavební komory jinak neohrožovala zdraví a majetek aby nepřiměřeně nezasáhla do životního prostředí Vltavy,“ zdůraznil JUDr. Ivan Solil, radní Prahy 1 pro bezpečnost a iniciátor memoranda.
Státní podnik Povodí Vltavy a Státní plavební správa podle memoranda využije všech zákonných prostředků ke znemožnění odpalování ohňostrojů na řece Vltavě z míst, která v Praze 1 spravuje. Zároveň bude v rámci svých pravomocí postihovat vlastníky plavidel, ze kterých se ohňostroje odpalují, například neuzavřením nájemní smlouvy na kotvení a to do doby nabytí účinnosti „obecně závazné vyhlášky o používání pyrotechnických výrobků v hl. m. Praze Tato vyhlášky by měla situaci kolem ohňostrojů vyřešit systémově, avšak její přijetí hlavním městem Prahou je otázkou spíše měsíců. Novoročního ohňostroje se nedotkne. Státní plavební správa ve spolupráci s městkou policií Praha bude taková plavidla též ve zvýšené míře kontrolovat.
Návrh vyhlášky
Podle připravované vyhlášky bude provádění ohňostroje zakázáno mimo jiné v památkové rezervaci v hlavním městě Praze, a od její hranice na řece Vltavě rovněž ve směru proti jejímu proudu až k Barrandovskému mostu. Ve směru proudu až k Trojskému mostu a v okruhu 500 m od zařízení poskytujících zdravotní lůžkovou péči, domovů pro seniory anebo od domovů pro osoby se zdravotním postižením.
Plavební komora Praha-Smíchov
V současné době slouží pro překonání výškového rozdílu Šítkovského a Staroměstského jezu plavební komora Praha-Smíchov. Plavební komora je situována při levém břehu Vltavy mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem. Celková délka plavební komory je 175 m. Výškový rozdíl Šítkovského jezu je možno též překonat plavební komorou Praha – Mánes.
Plavební komora Praha – Smíchov je díky intenzivní osobní vyhlídkové lodní dopravě nejzatíženější plavební komorou ve střední Evropě. Počet proplavených lodí plavební komorou Praha – Smíchov během jednoho roku je průměrně okolo 25 500 s měsíčním maximem přes 3 000 proplavených lodí (dle statistiky Povodí Vltavy, s. p. za roky 2004–2011). K dispozici je pouze jediná plavební komora, která tak představuje výrazně kapacitně úzké místo Vltavské vodní cesty, a to zejména ve špičkových měsících (květen – září). Další růst využití Vltavské vodní cesty zejména rekreační plavbou, ale také linkovou osobní lodní dopravou, kabinovými loděmi a v neposlední řadě i nákladní vodní dopravou je zejména v turisticky atraktivních obdobích prakticky vyloučen plným vytížením dostupné kapacity stávající plavební komory. Důsledkem přetížení plavební komory je pak soustředění velkého množství plavidel ve zdrži Helmovského a Šítkovského jezu. Tato plavidla se v těchto zdržích zejména v letních měsících často otáčí a plují zpět či jsou nucena čekat velmi dlouho na proplavení plavební komorou.
Zvýšení kapacity zdymadla pro plavební provoz nelze zabezpečit další optimalizací provozního režimu stávající plavební komory Praha – Smíchov. Jediným řešením je tedy výstavba paralelní plavební komory, která zajistí propojení zdrže Helmovského jezu a zdrže Staroměstského jezu.
