Pražský hrad v obrazech poštovní známky
Patrně nejvýraznější pražská památka, jejíž hlavní kontury jsou uloženy hluboko ve společné paměti obyvatel nejen hlavního města, byla během uplynulého století do zdánlivě drobného známkového obrazu uložena v desítkách nejrůznějších variací.
Svou výtvarnou osobitost i příběh má hned ta první. Mladý československý stát hledal svou novou důstojnou tvář i prostřednictvím poštovní správy, a tak byl s nabídkou na zpracování výtvarné podoby první poštovní známky osloven prominentní český výtvarník,
Alfons Mucha – umělec, jehož grafické práce si svého času získaly světový věhlas. Jejich lesk z předválečných plakátů však na konci první světové války již poněkud bledl ve stínu nových svěžích stylů, které se do celého světa šířily právě z Muchova dlouholetého působiště – Paříže. Přesto i tentokrát zvolil styl, díky němuž se stal světovou výtvarnou ikonou. Jeho tehdy poněkud staromódní secesní stylizace panoramatu pražských Hradčan tak získala svou osobitost a v rámci žánru známkové tvorby i určitou jedinečnost.
Poštovní známky z emise Hradčany svou roli splnily a staly se dobře známými symboly. Jen velmi těžko bychom však mohli na Pražský hrad pohlédnout podle proporcí Muchových skic. Z drobných nepřesností v obraze známky, které soudobou filatelistickou komunitu místy dráždily, je snad nejznámější motiv vycházejícího slunce. Jeho symbolika byla v té době patrně důležitější než skutečnost, že slunce nad Svatovítským chrámem naopak zapadá.
Silueta hradu jako symbolu hlavního města i české státnosti se však přirozeně vyvíjela po několik století a její historické variace dokázala zachytit rovněž známková tvorba.
Patrně nejvýrazněji mezi nimi vystupuje zdařilá transpozice několika historických vyobrazení Pražského hradu od rytce a grafika Jiřího Švengsbíra z roku 1950. Mezi nimi se objevilo gotické znázornění Prahy z vydání Kosmovy kroniky ze čtrnáctého století nebo dřevořez z kroniky norimberského lékaře a humanisty Hartmanna Schedela, z jehož díla známe i vůbec první panoramatický pohled na Pražský hrad. Vydanou sérii Švengsbírových známek uzavírá práce Ludvíka Kohla z osmnáctého století, který po sobě zanechal vedle celé řady architektonických olejomaleb i výraznou rytinu zachycující dnes patrně nejznámější pohled na Svatovítský chrám a tereziánskou dostavbu Hradu. Známé panorama, kterému ve středu dominují věže katedrály, barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně a zpravidla jej ve spodní linii doplňuje Karlův most, je dodnes v drobných obměnách motivem nejen pohlednic z hlavního města.
Známková tvorba, která se svou tematikou váže k nejproslulejší české památce, zahrnuje desítky větších i skromnějších výtvarných prací. Od námětů spojených s drobnými interiérovými detaily z areálu Hradu až po komplexní díla prezentující zpravidla impozantní panoramatické pohledy. Poslední vizuálně výrazná poštovní známka zachytila Pražský hrad pohledem od Kramářovy vily v letní i zimní variantě. Obě zmíněné olejomalby od Adolfa Absolona byly zároveň oceněny jako nejkrásnější poštovní známky České republiky roku 2019.
