Dne 18. prosince 1918 bylo rozhodnutím ministerstva pošt a telegrafů zřízeno Poštovní muzeum coby první nově vzniklá muzejní instituce v ČSR. Jejím hlavním iniciátorem a prvním ředitelem se stal poštovní úředník Václav Dragoun.
Zpočátku muzeum nedisponovalo ani výstavními sály, ani sbírkami. Primárním úkolem bylo získat předměty zejména formou odvodů z poštovních služeben. Sbírka muzea rychle narůstala, poněvadž byla doplňována i prostřednictvím darů a nákupů. Výsledkem úspěšné sbírkotvorné i organizační činnosti byla pozoruhodná expozice otevřená 17. listopadu 1928 v přízemí Karolina na Starém Městě pražském.
Sotva založené muzeum se však brzy potýkalo s nedostatkem výstavních sálů i depozitářů a malým zájmem veřejnosti. Shodou okolností se roku 1931 uvolnily prostory v bývalém ženském benediktinském klášteře Zvěstování Panny Marie u kostela sv. Gabriela v Praze-Smíchově, kde předtím sídlil Poštovní úřad šekový. Ministerstvo pošt a telegrafů předalo objekt muzeu a nová expozice zde byla otevřena 3. února 1933.
Příznivý rozvoj muzea přerušila okupace českých zemí německou armádou v březnu 1939. Z muzejní instituce se stal nástroj německé propagandy, neboť musela spolupracovat s poštovním muzeem v Berlíně i jeho vídeňskou pobočkou. Muzejní aktivity stagnovaly a 1. září 1944 bylo muzeum pro veřejnost uzavřeno.
K obnovení činnosti sice došlo již v květnu 1945, ale expozice byla návštěvníkům zpřístupněna až v květnu 1947. Po únoru 1948 zesílil důraz na známkovou tvorbu lidově-demokratických států a její prezentaci. Z nové expozice známek, otevřené v prosinci 1953, se stal ideologický nástroj hrající důležitou roli v kulturně-osvětové sféře socialistického zřízení i Československé pošty. Zanedbávány byly naopak dějiny rakouské a prvorepublikové poštovní správy, což se projevilo rušením výstavních sálů, ukládáním exponátů do depozitářů a předáváním předmětů do jiných paměťových institucí.
Zcela jinou, o poznání lepší atmosféru přinesla muzeu druhá polovina šedesátých let, kdy muzeum získalo bývalé opatství cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, kde byla postupně vybudována rozsáhlá expozice dějin československé poštovní správy, slavnostně zpřístupněná 2. července 1976.
Splněný úkol ovšem neznamenal ustrnutí rozvoje, právě naopak. Muzeum tehdy stálo před další výzvou, totiž vybudováním nového pražského sídla. Pro tento účel získalo měšťanský dům na Novém Městě pražském sloužící až do konce devatenáctého století jako obydlí mlynářů, v němž byla 26. srpna 1988 otevřena expozice známkové tvorby.
Po listopadu 1989 se muzeu otevřely nové možnosti pro rozšířeníí odborné i prezentační činnosti. Došlo však také k rozdělení státu a založení státního podniku Česká pošta, jehož součástí se Poštovní muzeum stalo 1. ledna 1993. Tím vkročilo do nové epochy, která trvá do současnosti.
V muzeu je umístěna expozice československých, českých i zahraničních známek. Celoročně se zde konají krátkodobé výstavy z historie poštovní správy a známkové tvorby včetně doprovodných programů pro děti i dospělé. Kromě toho se muzeum pravidelně zapojuje do akcí Ledová Praha, Mezinárodní den muzeí, Pražská muzejní noc, Zažít město jinak či Pražské věže. Návštěvníkům je k dispozici muzejní prodejna s nabídkou zboží České pošty. Zážitek z návštěvy je umocněn unikátními nástěnnými malbami z roku 1847 od významného českého malíře Josefa Navrátila.
(Pokud byste rádi navštívili Poštovní muzeum, využijte prázdninové akce 1+1 zdarma pro čtenáře časopisu JEDNA. Stačí si vystřihnout poukázku na této straně a v muzeu ukázat).
Text: PhDr. Jan Kramář, Poštovní muzeum
Článek naleznete v aktuálním čísle časopisu JEDNA
Druhé sídlo našlo muzeum v bývalém klášteře Zvěstování Panny Marie u kostela sv. Gabriela v Praze-Smíchově, 1930 
První expozice Poštovního muzea byla umístěna v gotických prostorách Karolina, 1928.