V pátek 10. března jsme si připomněli výročí povstání Tibeťanů proti čínským okupantům a připojili jsme se k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“, která vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí na podporu Tibetu.

V roce 1950 vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti roky trvajícím represím a čínské politice znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Zemřelo při něm přibližně 80 tisíc Tibeťanů a více než milion jich zahynulo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly jako například uvedenou tibetskou vlajku a státní znak, dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové.

Tibeťané se stali menšinou ve své vlastní zemi. Jsou jim odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50 %), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.