Museum Kampa: Tři výstavy, tři osobité umělecké světy

Museum Kampa zve k setkání s tvorbou Adriany Šimotové, Miloše Ševčíka a Františka Pavlů. Umění těchto tří autorů, kteří rozdílnými prostředky otevírají témata paměti, vnímání i vztahu člověka k okolnímu světu můžete vidět na jednotlivých výstavách do 13. září 2026.

Sochař, medailér a tvůrce muchláží František Pavlů (1932–2008) patřil k důležitým členům Klubu konkretistů. Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1952–1958) působil téměř deset let v pražském prostředí. V roce 1968 přesídlil do Liberce, kde žil a tvořil do konce života. Zde se hned v počátcích činorodě zapojil do kulturních aktivit. Roku 1969 se organizátorsky podílel na přípravě výstavy Socha a město, v jejímž rámci v libereckém parku nainstaloval svoji měděnou plastiku Křídla. V tomto monumentálním díle založeném na vrstvení vertikálních linií Pavlů příkladně prokázal svůj smysl pro architektonickou koncepci sochy, který se spolu se zájmem o neokonstruktivní tvarosloví a jazyk minimalismu stal typickým rysem umělcovy sochařské tvorby nejen druhé poloviny šedesátých let, ale výrazně se prosazoval i v období sedmdesátých až devadesátých let.

---

Miloš Ševčík (Klatovy 1939-2007 Praha), absolvent ateliéru užité grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, patřil v 60. letech k nejoriginálnějším autorům nastupující generace. Výrazně se prosadil především v oblasti grafiky a kresby, za které získal řadu ocenění na domácích přehlídkách. Jeho raná tvorba pracovala s figurálními a alegorickými motivy, v nichž se prolínaly zvířecí a lidské prvky, často s ironickým nebo existenciálním podtextem. Zásadní části výstavy jsou rovněž autorovy experimenty z konce 60. let – transparentní plastiky z plexiskla, vzniklé v souvislosti se sympoziem Artchemo v Pardubicích v roce 1968. Tyto organicky tvarované objekty, označované jako „bubliny“, představují významný moment Ševčíkova hledání. Prostřednictvím průsvitného materiálu, světla a biomorfních forem autor tematizoval křehkost, proměnlivost a neuchopitelnost existence.

---

Vystavená díla Adrieny Šimotové (1926-2014), umělkyně a svébytné výtvarnice, která je všeobecně považována za jednu z nejvýznamnějších osobností českého poválečného umění, budou událostí sezóny. Ústředními motivy jejího díla jsou prchavost lidské existence a témata paměti a zranitelnosti. V roce 2001 měla průřezovou retrospektivu ve Veletržním paláci. Jejími posledními většími prezentacemi v Praze byly dvě výstavy na jaře 2011, a to v Museu Kampa a v Galerii Rudolfinum. Křehká a odvážná umělkyně Adriena Šimotová byla blízkou přítelkyní zakladatelky Musea Kampa, Medy Mládkové. Výstava je poctou k jejímu stému výročí narození.