Praha 1 žádá, aby připravovaná novela zákona o cestovním ruchu a systém eTurista skutečně pomohly obcím řešit dopady krátkodobého ubytování. Zastupitelstvo městské části Praha 1 schválilo stanovisko, podle kterého nestačí pouhá evidence ubytovatelů. Systém musí umožnit ověřit, kdo ubytování poskytuje, zda je prostor k takovému účelu právně a stavebně způsobilý, zda platformy zveřejňují jen legální nabídky a zda veřejná správa dokáže účinně kontrolovat plnění povinností.
Schválené stanovisko míří na připravovanou novelu zákona č. 159/1999 Sb. a na technické nastavení systému eTurista. Praha 1 v něm žádá, aby stát do systému od začátku zabudoval kontrolu, odpovědnost platforem a přístup obcí k datům.
Městská část se opírá také o jasný mandát obyvatel. V místním referendu konaném 3. a 4. října 2025 podpořilo omezení krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení 6 850 hlasujících, tedy 72,26 procenta účastníků. Referenda se zúčastnilo 9 480 z 20 997 oprávněných voličů, takže bylo platné.
„eTurista nesmí být pouhá databáze nabídek. Registrační číslo nemůže sloužit jako razítko pro provoz ubytování v bytech, které jsou určeny k bydlení. Pokud stát nezajistí ověření údajů, odpovědnost platforem a skutečnou vymahatelnost, lidem v centru Prahy nový systém nepomůže,“ říká starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.
Jádrem stanoviska je ochrana bytového fondu. Praha 1 požaduje, aby před přidělením registračního čísla bylo jasné, kdo je vlastník, kdo je ubytovatel, jaký má k prostoru právní titul a zda zamýšlené užívání odpovídá stavebním předpisům i povolenému nebo kolaudovanému účelu stavby. Pokud byt fakticky slouží jako ubytovací zařízení, nemůže se tvářit jako běžné bydlení.
Stejná pravidla mají platit i pro online platformy. Ty by podle stanoviska neměly zveřejnit nabídku bez platného registračního čísla, měly by ověřovat jeho platnost v registru a nelegální, duplicitní nebo klamavé nabídky odstraňovat. Veřejná správa zároveň musí mít možnost porovnat údaje z platforem s údaji vykázanými ubytovatelem, zejména u počtu hostů, délky pobytu a identifikace konkrétní jednotky.
„Nestačí přijmout obecnou regulaci a doufat, že bude fungovat. Stát musí obcím dát konkrétní nástroje: přístup k datům, možnost kontroly stavebního režimu, dohledatelného vlastníka i ubytovatele a vazbu na skutečně odváděné poplatky. Bez těchto prvků se z regulace stane formální proces, který poctivým ubytovatelům nepomůže a nepoctivé nezastaví,“ říká Giancarlo Lamberti, spoluautor a předkladatel stanoviska.
Dopady krátkodobého ubytování potvrzují také data PAQ Research a NMS Market. Podle výzkumu vadí množství Airbnb 62 procentům obyvatel Prahy 1 a spolu s hlukem patří mezi významná negativa života v městské části. Výzkum zároveň ukazuje, že problémem není cestovní ruch jako takový, ale jeho nejzatěžující projevy: noční hluk, znečištění domů a ztráta klidu v domech určených k bydlení.
Stanovisko se věnuje i místnímu poplatku z pobytu. Praha 1 navrhuje otevřít zákon o místních poplatcích a umožnit obcím nastavit poplatek podle skutečné intenzity cestovního ruchu a nákladů, které s ním mají. Za vhodné považuje rozpětí 0 až 200 korun za osobu a noc. Zároveň navrhuje prověřit variantu, kdy by maximální výši neurčoval pevně zákon, ale obec ve své samostatné působnosti, při zachování přiměřenosti, nediskriminace a předvídatelnosti.
Schválené usnesení ukládá pokračovat v jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, hlavním městem Prahou, poslanci, senátory a příslušnými výbory Parlamentu České republiky. Cílem Prahy 1 je, aby se její požadavky promítly nejen do paragrafů, ale i do technického nastavení systému eTurista. Právě tam se rozhodne, zda půjde o skutečný nástroj kontroly, nebo jen o další evidenci bez dopadu na život obyvatel.