Praha 1 má vedle výsledků interního auditu a externího forenzního auditu nyní k dispozici také závěry nezávislé analýzy pracovního klimatu a sociálního bezpečí v Nemocnici Na Františku. Analýza navázala na lednové rozhodnutí městské části prověřit také pracovní prostředí a vztahy uvnitř nemocnice. Ukázala převážně fungující spolupráci uvnitř týmů, současně však rozdíly mezi pracovišti a slabá místa v řešení konfliktů a systému podpory. Závěry směřují ke sjednocení pravidel, posílení odpovědnosti vedoucích pracovníků a zpřehlednění možností pomoci.
Nezávislou analýzu pracovního klimatu a sociálního bezpečí zpracovala společnost Conflict Management International. Vycházela ze 127 dokončených anonymních dotazníků a 19 hloubkových rozhovorů se zaměstnanci různých profesí, pracovišť a úrovní řízení.
Účast byla dobrovolná, výsledky proto nelze automaticky zobecnit na všechny zaměstnance nemocnice. Zachycují postoje a subjektivně vnímané zkušenosti zapojených zaměstnanců. Opakující se témata však umožňují určit silné stránky i systémová rizika pracovního prostředí.
Pracovní prostředí hodnotí zaměstnanci příznivěji uvnitř bezprostředních týmů než na úrovni celé nemocnice. Dobře fungující spolupráci zažívá často nebo velmi často 63 procent respondentů. Oceňují především vzájemnou pomoc kolegů a podporu přímých nadřízených. Rozhovory současně ukázaly vysokou profesní odpovědnost, zájem o kvalitu péče a silný vztah řady zaměstnanců k nemocnici.
Slabší hodnocení se týká spolupráce mezi jednotlivými pracovišti, předávání informací a jednotného uplatňování pravidel. Zkušenost zaměstnanců s komunikací, vzájemným respektem a řešením obtížných situací se podle zprávy výrazně liší podle konkrétního týmu a způsobu jeho vedení.
S jednáním, které vnímali jako nevhodné, se během posledních dvou let osobně nebo jako svědci setkala více než polovina respondentů. Nejčastěji uváděli nevhodný způsob komunikace, šíření nepravdivých informací nebo pomluv a vnímané nerovné zacházení. Pouze 27,6 procenta respondentů se domnívá, že se konflikty a nevhodné chování řeší otevřeně a včas.
Analýza neprověřovala jednotlivé události, nehodnotila konkrétní osoby ani pracoviště a neposuzovala právní kvalifikaci popisovaného jednání. Jejím cílem bylo zachytit opakující se témata a určit oblasti, ve kterých je třeba upravit nastavení celé organizace.
Závěrečná zpráva stanovila tři hlavní priority dalšího postupu. První je sjednocení základních pravidel a postupů v oblasti sociálního bezpečí, včetně jasného vymezení odpovědnosti při přijímání a řešení podnětů, pravidel důvěrnosti, přiměřených lhůt a způsobu poskytování zpětné vazby. Druhou prioritou je posílení odpovědnosti a kompetencí vedoucích pracovníků. Ti by měli být připraveni vést obtížné rozhovory, pracovat se zpětnou vazbou, včas zachytit napětí a reagovat na konfliktní situace nebo nevhodné chování. Třetí prioritou je zpřehlednění systému podpory a posílení jeho důvěryhodnosti. Zpráva doporučuje vymezit působnost jednotlivých kontaktních míst včetně nemocniční ombudsmanky a zajistit alternativní cestu pro případy nečinnosti, střetu zájmů nebo pochybností o nestrannosti.
Analýza pracovního klimatu je samostatným šetřením odlišným od interního a forenzního auditu nemocnice. Její závěry doplňují podklady, které má Praha 1 jako zřizovatel k dispozici pro další rozhodování o fungování Nemocnice Na Františku. Úkolem vedení nemocnice nyní bude připravit konkrétní opatření, určit odpovědnosti a termíny a zajistit jejich jednotné uplatňování napříč jednotlivými pracovišti.