Petr Burgr, 1. místostarosta MČ Praha 1, má na starosti kulturu, sport, místní spolky, sousedská setkání, volnočasové aktivity seniorů a Středisko sociálních služeb. Povídali jsme si téměř o všem, co spadá do jeho gesce, ale třeba také o tom, jak vnímá současnou atmosféru Malé Strany, kde se narodil a dodnes tam bydlí.
Jaká byla vaše cesta do komunální politiky?
Zastupitelem v Praze 1 jsem byl zvolen už v roce 1994, o dva roky později jsem se stal radním. V období 2002–2006 jsem pracoval na pozici místostarosty. Do mé kompetence tehdy mimo jiné spadalo odstraňování škod po katastrofálních povodních v roce 2002. Pak jsem měl osmiletou pauzu, během které jsem sice nepůsobil v politice, ale protože jsem člověk společenský a veřejné dění mě vždy zajímalo, věnoval jsem se hodně spolkové činnosti. V roce 2014 jsem se vrátil do politického života v Praze 1 a stále v práci pokračuji. Takže pokud se dožiji konce volebního období (smích), budu v místní politice dvacet let.
Narodil jste se na Malé Straně, kde stále bydlíte. Její atmosféra se během pandemie změnila. Jak vnímáte tuto část centra, která dříve kypěla životem? Není bez turistů osiřelá?
Faktem je, že střed města si vydechl. Zatížení turismem bylo v posledních letech už neúnosné. Občané se na nás obraceli s problémy, které vznikají krátkodobými pronájmy – hluk, nedodržování nočního klidu… Přestože na radnici věnujeme hodně času diskuzím a návrhům, jak problémy omezit, zdá se mi, že na parlamentní úrovni se tím nikdo důsledně nezabývá. To, že tady teď turisté nejsou, neznamená, že je vše už v pořádku. Vypadá to také, že pandemie bude mít vedle bohužel vážných ekonomických dopadů i jakýsi očistný rozměr, protože některé z podniků, které dělaly městu ostudu a byly zdrojem nesvárů, skončí.
Jste propojen se Spolkem občanů a přátel Malé Strany a Hradčan. Spolky obecně patří do vaší gesce. Jaký k nim máte vztah a čím podle vás podporují rozvoj občanské společnosti?
Spolek vznikl 17. listopadu 1989 jako odpor občanů proti plánované stavbě jednoho hotelu poblíž Lužického semináře. Patřím mezi jeho druhou generaci. Obecně považuji spolkovou a veřejnou činnost za mimořádně důležitou. Proto ji také městská část všestranně podporuje, mimo jiné formou dotací. Ve spolcích se setkávají lidé, kteří mají zájem o své okolí. V řadě případů s nimi konzultujeme různé záměry v jednotlivých lokalitách. Spolků je v Praze 1 hodně, za všechny bych zmínil třeba Sousedy Kozího plácku, Spolek přátel Petrské čtvrti nebo Komunitní centrum Kampa.
Pokračuje jejich činnost nějakým způsobem i teď, kdy není možné setkávat se osobně?
Jsem v kontaktu s jednotlivými spolky, a tak vím, že jsou aktivní. Restriktivní pandemická opatření samozřejmě neumožnila uspořádat tradiční akce, například masopust, ples, oslavy Vánoc a Velikonoc… Lidé tak mohou mít dojem, že když se nic neděje, práce spolků skončila. Jejich členové ale pracují, připravují akce, ale zároveň jsou smutní, že nemohou pořádat veřejná setkání.
Mezi oblíbené volnočasové aktivity patří akce pro seniory. Vzpomeňme na populární výlety parníkem, různé výjezdy na hrady a zámky. Pandemie vše utlumila…
Pro nás bylo nejdůležitější, abychom seniory ochránili před covidem. Napnuli jsme všechny síly, abychom urychlili a zajistili očkování. A to se podařilo. Společenský život chybí všem. Ztotožňuji se s krédem, které prosazuji, a to, že žádný senior by neměl mít pocit, že je sám. Samota je totiž nejhorší. To, aby se senioři necítili sami, ale není práce radnice. V první řadě by se o ně měla zajímat rodina nebo sousedé v domě. Takový bezprostřední kontakt je nesmírně důležitý. Až jako poslední možná volba by měla přijít na řadu radnice, potažmo naše Středisko sociálních služeb. Vím, že během pandemie spolu mezi sebou senioři komunikují, ať už ti, kteří bydlí v našich domech s pečovatelskou službou, nebo ti, co jsou v kontaktu se Střediskem. Je jasné, že to nemůže nahradit setkání na parníku, kde se lidé osobně vidí, zatančí si, popovídají si. Že chybějí kroužky, cvičení nebo tréninky. Všichni se těší na rozvolňování opatření. Chceme, aby probíhalo postupně a vždy po poradě s těmi, kteří situaci rozumí. V tomto případě s vedením Střediska sociálních služeb. V loňském roce jsme uspořádali plavbu po Vltavě i za omezených podmínek. Menší lodě, méně účastníků, ale všichni byli spokojeni.
Do vaší gesce patří oblast sociálních služeb. Co se v poslední době povedlo?
Určitě již zmíněné očkování proti covidu-19. S tím souvisí i zřízení infolinky, kde dvě úžasné dámy pomáhají seniorům s registrací k očkování. A opět je to příklad toho, jak lidé mohou vnímat, že na to nejsou sami, že jim někdo poradí a stará se o ně. Máme za sebou také rekonstrukci pracoviště oddělení sociální prevence, které Praha 1 provozuje v ulici Karoliny Světlé. Sociální odbor i toto oddělení odvádějí velký kus nelehké práce, díky které se daří předcházet řadě sociálních problémů. Jsem rád, že jsme rekonstrukcí zase o něco posunuli kvalitu tolik potřebných služeb.
Spolupracuje městská část s církevními a neziskovými organizacemi?
uvědomuje, že žijeme v kulturním prostředí, jehož součástí jsou také církevní organizace, což dokazuje například grantový systém v oblasti ochrany kulturního dědictví. Vedle oprav budov farností podporujeme také Nemocnici sv. Karla Boromejského. Přestože jsme zřizovatelem Nemocnice Na Františku, osud jiné nemocnice nám není lhostejný. Během pandemie jsme jí poskytli 600 tisíc korun. Pomáháme také organizacím, jako jsou Naděje, Drop in, SANANIM, Charita a další. Nesmím zapomenout na Střední dívčí katolickou školu, která sídlí Ve Smečkách. Té poskytujeme atraktivní nízký nájem a kupujeme od ní výrobky její chráněné dílny, které pak slouží jako drobné dárky pro naše seniory. Jsou to hlavně svíčky, různá mýdla nebo textilní výrobky.
Veškeré kulturní dění se dočasně přeneslo do virtuálního prostoru. Podporuje městská část v této době kulturu a kulturní zařízení?
Kultura pochopitelně trpí. Kulturní zařízení, která působí v budovách a ostatních nebytových prostorách městské části, dostala až padesátiprocentní slevu na nájemném po dobu šesti měsíců. Mrzí nás, že jsme museli uzavřít provoz naší Galerie 1. Jedná se o kvalitní výstavní prostor na rohu ulic Štěpánská a V Jámě. Na svých webových stránkách zprovoznila Praha 1 sekci „Kultura v Praze 1 ONLINE“. Chce tak podpořit umělce, divadla, kluby a lidem zprostředkovávat hezké kulturní zážitky, i když jen přes monitor počítače. Pravidelně se konají online koncerty z Malostranské besedy a oblíbený cyklus koncertů pod názvem Kostelní slavnosti.
Jak trávíte volný čas?
Jsem hodně společenský člověk a chybí mi setkávání s lidmi na kulturních a spolkových akcích. Mám ale velkou rodinu, které se moc rád věnuji.
Na co se nejvíc těšíte, až se vše rozvolní?
Těším se, že řada turistů, kteří se sem jezdili opíjet, nepřijede. To by bylo ideální. A taky na nějakou spolkovou akci. Až se nějaká uskuteční, bude to signál, že se blížíme k normálnímu životu.
Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?
To, co prožíváme, může mít i pozitivní dopady. Mnozí si uvědomujeme měřítka hodnot, která jsme někdy přehlíželi. Zachovejte pokoj a nebojte se. Spolu to vyhrajeme