V noci z neděle na pondělí poničili zatím neznámí vandalové v parku Kampa výstavu, která připomíná osudy Milady Horákové. Zdařilou expozici, která mapuje její život, protinacistickou činnost a její aktivní působení ve veřejném životě po skončení druhé světové války, připravilo za podpory Prahy 1 Museum Kampa k 70. výročí její justiční vraždy. Poničených byla více než polovina panelů s fotografiemi a vysvětlujícím textem
„Odsuzujeme tento vandalský čin a věříme, že jeho pachatel bude co nejdříve odhalen a potrestán. Je to bezprecedentní útok na památku a odkaz Milady Horákové,“ prohlásil Petr Hejma, starosta Prahy 1, který se okamžitě vydal na místo prověřit rozsah škod. Praha 1 je spolupořadatelem této akce a v současné době se připravuje postup, jak podpořit organizátory v rámci obnovy výstavy
Popravu právničky a poslankyně Milady Horákové si Museum Kampa připomíná každoročně vzpomínkovou akcí, která letos byla doplněna výstavou o této výjimečné osobě, jež byla komunisty jako jediná žena v naší zemi z politických důvodů odsouzena k trestu smrti pro údajnou špionáž a velezradu.
Výstava mapuje osud Milady Horákové, zejména její protinacistickou činnost, zaměřuje se ale také na její aktivní působení ve veřejném životě po skončení druhé světové války, kdy se dokonce stala poslankyní Ústavodárného národního shromáždění. V tehdejší době bylo poměrně neobvyklé, aby žena zastávala podobnou funkci. Výstava se věnuje také událostem, které následovaly po její smrti.
„Výstavu jsem koncipoval jako poctu všem odsouzeným v největším politickém procesu. Jejich portréty tvořily polovinu panelů. Udělal jsem už hodně výstav, tohle se mi stalo poprvé. Třicet let po pádu komunismu. Na fotkách je vidět, že neporušen zůstal panel o vyšetřování a příslušnících StB,“ zareagoval na svém facebookovém profilu na vandalský čin autor výstavy, historik Petr Blažek.
Celý vykonstruovaný proces tehdy zvedl velkou vlnu odporu po celém světě. Prezidentovi Klementu Gotwaldovi byly adresovány prosby o milost od významných osobností, jako byli Albert Einstein, Winston Churchill, Bertrand Russell nebo Eleanore Rooseveltová. Ani ty ale této justiční vraždě nezabránily. A tak byla tato neobyčejná žena popravena v pankrácké věznici 27. června 1950 v pět hodin a 30 minut ráno.
Výstava se nachází v parku Kampa podél cesty, která spojuje Museum Kampa a Werichovu vilu, a je veřejnosti přístupná zdarma.
