17. listopadu se lidé sešli také u pomníku Milady Horákové na Pětikostelním náměstí na konci Sněmovní ulice, aby symbolicky spolu s touto obětí komunistické zvůle oslavili, že voliči do Parlamentu nezvolili komunisty.

 „Přesvědčili jsme se v minulosti opakovaně, že demokracie a svoboda jsou velice křehké a rozbitné. Musíme si je chránit v každé době a za každého počasí. V tom spočívá nejen odkaz oběti Milady Horákové a listopadových událostí z let 1939 a 1989, ale i zkušenost z doby současné, kdy demokracie začínala být opět v ohrožení. Výsledek nedávných voleb ji ale opět posílil a z toho mám velkou radost,“ uvedl Petr Hejma, starosta Prahy 1, který sousedy k pomníku spolu s lékařem Martinem Janem Stránským pozval.

Podle Martina Jana Stránského reprezentuje současné období, řečeno sportovní terminologií, jakýsi hattrick, tedy tři úspěchy v jednom zápase. „Tím prvním je, že budeme mít nového premiéra. Tím druhým je pak skutečnost, že dříve nebo později budeme mít i nového prezidenta. No a tím třetím, že po dvaatřiceti letech od listopadu 1989 máme poprvé Parlament bez komunistické strany. A to je něco, co by určitě těšilo i Miladu Horákovou,“ řekl a dodal: „Vyhráno však určitě ještě není. Komunisté stále existují a jejich strana i nadále dostává na svoji činnost finanční příspěvky od nás občanů.“

Poslankyni Miladu Horákovou komunistická moc v roce 1950 popravila jako jedinou ženu v historii politických procesů 50. let v tehdejším Československu. Ve vykonstruovaném procesu ji odsoudila za údajnou špionáž a velezradu. Milada Horáková se účastnila protinacistického odboje. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu.

Její pomník na konci Sněmovní ulice (uprostřed bývalého Pětikostelního náměstí) zaplatili iniciátoři na čele s nadačním fondem Martina J. Stránského z veřejné sbírky. Autorem je Václav Faltus. Pomník zpodobnil jako ohrádku pro obžalované v soudní síni s mikrofonem, na kterém sedí skřivánek jako symbol svobody. Pod ohrádkou je na vytvořené ploše napsaný text s posledními slovy, které Milada Horáková adresovala českému národu těsně před svou popravou.