Češi se cítí být pyšní, když se o nich mluví napříč kontinenty. Světovým prvenstvím se mohl chlubit František Křižík, když svému národu i světu představil první elektrifikovanou tramvajovou trať na evropském kontinentě, nebo třeba Otto Wichterle, který na stavebnici Merkur vyrobil kontaktní čočky. Mezi tyto velikány patří i Josef Gočár, český architekt slavného Domu U Černé Matky Boží. Svět díky němu spatřil první kubistickou budovu na světě.
Píše se rok 1912 a na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice se v Praze otevírá moderní polyfunkční obchodní dům. U Josefa Gočára si ho nechal objednat velkoobchodník František Herbst. Na původním místě stály dva domy, což mimo jiné Gočár naznačil vykoseným průčelím uprostřed domu. Jednou ze dvou stržených staveb byl gotický dům U Černé Matky Boží, někdy ale též nazýván U Zlaté mříže. Oba názvy odkazují na barokní sošku Madony s dítětem, řezanou z lipového dřeva ze 17. století, umístěnou za zlatou mříží. Soška byla umístěna i na tehdy nový obchodní dům a dala mu tak zároveň i jeho jméno. Dnes na fasádě domu můžeme vidět její repliku.
Kubismus jako krátká epizoda, zároveň ale ta nejvýraznější
Dům U Černé Matky Boží byl průkopnický. Architektonické styly běžně reagovaly a navazovaly na své předchůdce. Kubismus byl pro tehdejší svět jako střela z děla. Sice tradičně vycházel z dalších druhů umění jako malířství či sochařství, avšak až revolučně se objevil jako samostatný nový styl. Reakce veřejnosti na takový unikát byly rozporuplné. „Veřejnost, odborníci ani stavitelé z nového stylu příliš nadšeni nebyli. Dá se ale říci, že český kubismus o mnoho let předběhl svoji dobu a dokážeme ho plně docenit až dnes,“ říká historik a odborný lektor Vyšší odborné školy publicistiky Jan Adamec.
Kubismus krom nepřízně veřejnosti ovlivnila i první světová válka. Ta v době otevření domu již klepala na dveře. S příchodem války tento originální styl tiše odešel. „Kubismus byl originálním a radikálním architektonickým stylem, zároveň ale i ojedinělou, krátkou epizodou. Prosadil se hlavně díky energii a nadšení skupiny mladých architektů, která naštěstí získala možnost realizovat některé své odvážné návrhy,“ doplnil Jan Adamec.
Nepravidelný pentagon s obřími okny
Dům U Černé Matky Boží sice vycházel z tradičního pojetí domu tělem stavby nebo skleněnými výkladci z boků domu. Z levého boku tam dnes nalezneme vchod do muzea kubismu a z pravého restauraci. Tím ale tradiční řešení stavby končí. Dům disponuje širokými okny, která na počátku 20. století rozhodně zvyklá nebyla. Vnitřní schodišťová hala, na kterou působí ze stropu denní světlo, má nevšední žárovkovitý tvar. Uvnitř domu nenajdeme běžné podpěrné sloupy, místnosti tedy působí velice otevřeně. Kubismus se promítl do podoby fasády, ozdobných ornamentů, tvarů okenic, monumentálního sloupového vchodu i vnitřního vybavení a nábytku.
V prvním patře domu se nachází kavárna Grand Café Orient. Zajímavostí je, že se již ve dvacátých letech kavárna uzavřela a její interiér byl zničen. Zlí jazykové tehdy tvrdili, že již po deseti letech od otevření působila kavárna nemoderně. Za dob socialismu byly poté prostory prvního patra užívány jako kanceláře. Plné obnovy se Grand Café Orient dočkal až v roce 2005, kdy se tehdy nový a dnes současný majitel Rudolf Břínek rozhodl kavárnu znovu otevřít. Prostory byly uvedeny do takřka původního stavu, pro kavárnu byly vyrobeny repliky dobového kubistického nábytku. A to od věšáků, po lustry, stoly, smaragdové pruhové polstrování či tmavé dřevěné obložení. Kavárna se tak díky svému autentickému dobovému interiéru stala i místem pro natáčení válečného amerického seriálu Světlo naděje (2023), který vypráví příběh sekretářky Otto Franka. Děj se odehrává ve 40. letech, filmový štáb měl tedy filmové interiéry jako dělané.
„Dům na půdorysu nepravidelného pentagonu s originálními geometrickými vzory, kubistickým průčelím a dochovanými kubistickými prvky i interiéru i exteriéru z roku 1912 můžeme opravdu považovat za první pražskou stavbu ve stylu českého kubismu“, potvrzuje unikátnost stavby Adamec.
Budova si prošla po vzniku samostatného Česka mezi lety 1993-1994 kompletní rekonstrukcí. Projektu se ujal architekt Karel Prager a jeho tým. Dům si i po rekonstrukci zachoval dobovou atmosféru a kubistického ducha. I tak ale došlo k částečné inovaci, jako například proměna pátého patra ve skleněné atrium. Ve druhém a třetím patře se dnes nachází stálá expozice uměleckoprůmyslového musea v Praze pod názvem Český kubismus.
Můžeme být hrdí poprávu
„Český kubismus najdeme nejen v architektuře, ale i v užitém umění, nábytku či knižní grafiky. Mezi jeho významnými představiteli mezi architekty a designéry patří krom Josefa Gočára i Pavel Janák, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Otakar Novotný či František Kysela,“ říká Jan Adamec. Krom Domu U Černé Matky Boží můžeme po českém území najít i několik dalších pozoruhodných kubistických staveb, jako například lázeňský pavilon v Lázních Bohdaneč opět od Josefa Gočára, „Kubistická trojčata“ pod Vyšehradem od Josefa Chochola, nebo Dům Diamant v pražské Lazarské ulici od Emila Králíčka.
Josef Gočár se dá považovat za pokrokového architekta nejen pro dvou angažovanost v kubismu, ale taky že si dokázal hravě osvojit vícero architektonických stylů, které za svůj život zažil, což rozhodně není běžné. Na území Česka najdeme od Gočára dodnes řadu staveb ve stylu secese, kubismu, rondokubismu, modernismu i funkcionalismu. Takový seznam si na svůj účet může přiznat opravdu málokterý architekt na světě.
