17.září uběhlo osmdesát let od chvíle, kdy v roce 1938, v době bezprostředního ohrožení vlasti, navštívilo dvanáct zástupců české zemské šlechty tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše a předneslo mu „Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu.” V Poslanecké sněmovně se při příležitosti výročí uskutečnil seminář s názvem „Šlechta v boji za českou státnost“.

Seminář rovněž připomněl i další veřejná vystoupení české šlechty, která 24. ledna 1939 potvrdila své stanovisko i novému prezidentovi Emilu Háchovi a 7. září téhož roku, navzdory nacistické okupaci, zveřejnila „Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939“.

„Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému, a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které kdysi napsal můj otec, je, jak jste snad vyrozuměli, dodnes mým závazkem. Měli bychom si všichni uvědomit, že v dnešní době, která je pro nás do jisté míry zklamáním, je potřeba zabojovat, i když třeba v jiné formě,” uvedl Karel kníže Schwarzenberg, který na semináři rovněž vystoupil.

Seminář byl zhodnocením, připomenutím a poctou pětaosmdesáti signatářů z třiatřiceti rodů české zemské šlechty, kteří se připojili pod všechny tří šlechtické deklarace, a zúčastnila se ho řada jejich potomků.

„České zemské šlechtě a jejím představitelům jsme povinováni vděkem za statečné postoje, kterými se v těžkých dobách stavěli na obranu českého národa a českých zemí. Dnes jsme se tu sešli, abychom si připomněli jednoznačný a pevný postoj našich stavů v letech 1938 a také v roce 1939. Připomenout a ocenit je musíme ale i za statečný odboj proti nacismu po celou druhou světovou válku,“ vyzdvihl ve svém vystoupení starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký a dodal: „A nezapomínejme ani na obrovské vlastenectví, které projevovali příslušníci šlechtických rodů i za komunistické totality. Díky své statečnosti a obraně demokracie patřili stavové mezi první, na které se komunisti – za přihlížení ostatních – vrhli hned po druhé světové válce a dílo hanby pak dokonali po únorovém puči.“

Při semináři došlo i na připomínku historie samotných šlechtických rodů, mezi nimi jednoho z našich nejstarobylejších – Lobkowiczů. „Lobkowiczovi byli v Čechách vždy, od samého počátku. Od roku 1421 neseme jméno Lobkowicz,“ uvedl Johannes princ Lobkowicz, který byl jedním ze zástupců více než dvaceti šlechtických rodů, kteří se kromě dalších hostů semináře zúčastnili; šlechtických rodů, na které se český národ mohl vždy spolehnout.

Tento fakt připomněl i Oldřich Lomecký. „Česká šlechta se postavila za svůj národ při nástupu fašismu i v dalších těžkých dobách. A i dnes patří k tomu nejlepšímu, co náš národ má a na co se může spolehnout,“ zdůraznil starosta Prahy 1.