První data ukazují, co koše nejvíce zatěžuje a kde má smysl změnit systém.
Městská část Praha 1 ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN), Technickou správou komunikací, a.s. (TSK) a Pražskými službami, a.s. provedla analýzu obsahu veřejných odpadkových košů v nejvytíženějších částech centra. Cílem nebylo hledat viníky nepořádku, ale získat konkrétní data, která umožní racionální debatu a návrh funkčních opatření.
Analýza navazuje na dlouhodobou práci Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života, který se zabývá dopady turismu a overturismu na každodenní život obyvatel Prahy 1. Jedním z nejviditelnějších problémů jsou přetížené koše a nepořádek ve veřejném prostoru.
„Bez dat se v centru točíme v kruhu pocitů a dojmů. Chtěli jsme si ověřit, co v koších skutečně končí, kdy a kde jsou nejvíc zatížené – a teprve potom navrhovat řešení,“ říká Bronislava Sitár Baboráková, předsedkyně výboru.
Co ukázala první data
Analýza pracovala se dvěma stejně velkými vzorky odpadu o celkové hmotnosti 270 kilogramů, odebranými v neděli 14. prosince 2025 v časovém okně 2:00–12:00. Napříč oběma vzorky se opakují stejné trendy:
· Největší objemovou složku tvoří nápojové obaly – PET lahve a plechovky představují více než 21 % objemu, celkem 769 kusů.
· Jednorázové kelímky a fastfood obaly tvoří dohromady přibližně 15 % objemu odpadu.
· Z hlediska hmotnosti jsou výrazné skleněné lahve – celkem 46,5 kg, tedy více než 17 % celkové hmotnosti.
· Významným praktickým problémem jsou nedopité nápoje – v odpadu se nacházelo 18,3 litru tekutin, které zvyšují hmotnost odpadu, vytékají z košů a znečišťují okolí.
· V koších se objevuje také živnostenský odpad z provozoven, například kartony, které do veřejných košů vůbec nepatří.
Terén potvrdil rychlé přetěžování košů
Součástí práce byla i terénní obhlídka vytížených lokalit, jako jsou Na Příkopě, Václavské náměstí nebo Jindřišská ulice. Ukázalo se, že v určitých hodinách se koše velmi rychle zaplní a při přetížení se odpad šíří i do okolí.
Typicky jde o obaly od jídla a pití – kelímky, plechovky, PET lahve a fastfood obaly, často nezmačkané, takže koše „objemově“ přetékají ještě dříve, než jsou skutečně plné.
Po víkendovém nočním provozu navíc dochází v některých lokalitách k výraznému znečištění, které se šíří i do bočních ulic a rezidenčních částí centra. V některých případech je nepořádek patrný ještě v pondělí ráno, kdy lidé míří do práce.
„Pro obyvatele centra je frustrující, když jdou ráno do práce a ocitají se v prostoru, který působí zanedbaně. Právě proto chceme přesně vědět, kdy a kde zátěž vzniká – a podle toho nastavit koše, svoz i úklid,“ doplňuje Baboráková.
Řešení není jen víc úklidu
Dosavadní zjištění ukazují, že problém nelze vyřešit pouhým navyšováním úklidu. Smysl dává kombinace systémových kroků, například:
· lepší kapacitní a provozní nastavení košů (typ, rozmístění, svoz podle denních hodin),
· reálné možnosti třídění ve veřejném prostoru, zejména pro PET lahve a plechovky,
· dohody s provozy v nejzatíženějších místech (gastro, fastfood, noční provoz),
· jasné vymezení provozního odpadu, který do veřejných košů nepatří,
· lepší načasování a koordinace úklidů.
Zvláštní pozornost si podle městské části zaslouží také akce a stánkový provoz, kde často chybí odpovídající zázemí pro třídění odpadu.
Co bude následovat
Praha 1 nyní komunikuje první orientační výsledky krátce po samotném třídění. Hloubková zpráva INCIEN, včetně metodiky a konkrétních doporučení, bude k dispozici v lednu 2026.
Na základě výstupů chce městská část připravit konkrétní pilotní projekty – od úprav košů a třídění přes změny svozu a úklidu až po dohody s provozovateli v nejzatíženějších lokalitách.
„Tohle není hon na viníka. Je to první krok k tomu, aby se Praha 1 mohla férově a na základě dat domluvit na opatřeních, která budou fungovat v praxi – jak pro rezidenty, tak pro živé centrum města,“ uzavírá Bronislava Sitár Baboráková.