Stranou od hlavní budovy ve Vodičkově 32 obývá druhé a částečně třetí patro oddělení správního řízení Odboru občansko-správních agend. Zajímalo nás, jak takové na první pohled možná nenápadné, ale určitě velmi důležité oddělení funguje
Role laskavého průvodce se ujal vedoucí odboru Pavel Ručka. Práce oddělení je opravdu pestrá: „Kromě klasických přestupků na úseku majetku, občanského soužití či veřejného pořádku řeší kolegové také přestupky v oblastech shromažďování, taxislužby, zbraní a střeliva, školství nebo ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek,“ vypočítává Ručka. Od roku 2015 do konce roku 2020 obdrželo oddělení správního řízení přes 34 000 oznámení o přestupku, tedy něco přes 5 600 oznámení ročně.
Od roku 2015 do konce roku 2020 obdrželo oddělení správního řízení přes 34 000 oznámení o přestupku, tedy něco přes 5 600 oznámení ročně.
Bylo uloženo přes patnáct tisíc pokut v celkové výši přes devatenáct milionů korun. Nejčastěji se řeší přestupky na úseku veřejného pořádku, jako jsou porušení obecně závazných vyhlášek, rušení nočního klidu nebo pak přestupky proti občanskému soužití a proti majetku.
Velkou část agendy představují přestupky na úseku shromažďování. Na území Prahy 1 se koná převážná část shromáždění v hlavním městě. Kromě přestupků proti právu shromažďovacímu se účastníci shromáždění často dopouštějí i přestupků proti veřejnému pořádku či občanskému soužití. Jejich projednání bývá organizačně a technicky složité, protože mnohdy jde o velký počet účastníků řízení. „Například jen v mediálně známém případu z loňského 28. října – shromáždění na Staroměstském náměstí – přišlo oznámení na 133 účastníků shromáždění, kteří jsou obviněni z různých přestupků,“ vysvětluje Pavel Ručka. Všemi obviněními se správní orgán musí zabývat a případná vina musí být obviněným bez jakýchkoli pochybností prokázána, a to za přísného dodržení všech procesních práv obviněných. I v dalších případech jsou počty obviněných větší, byť naštěstí ne takto. „Například členové a aktivisté skupiny bojující za klimatickou změnu v jednadvaceti lidech několikrát zablokovali Pražský hrad, další skupina jednačtyřiceti lidí znemožnila dopravu před Poslaneckou sněmovnou,“ vzpomíná vedoucí odboru.
Od roku 2015 řeší oddělení i přestupky na úseku taxislužby. Nejčastěji jde o provozování služby bez licence, předražování, neoznačení taxi či posuzování platforem typu Uber. Do roku 2020 udělil správní orgán za prokázané přestupky pokuty v celkové výši přes 2 500 000 korun a navíc udělil jako správní trest ve třiačtyřiceti případech zákaz vykonávat taxislužbu, a to v rozmezí od šesti měsíců do dvou let. Přestupková řízení u toho typu přestupku jsou procesně náročná. Třeba prokazování předražené jízdy je závislé na důkazních materiálech, včetně výpovědí svědků. „Jako zajímavost, a především jako uznání kvalitní práce, je třeba uvést, že právě Praha 1 udělila správní trest pokuty řidiči Uberu s tím, že jde vlastně o taxislužbu. Rozhodnutí potvrdil Magistrát hl. m. Prahy. Účastník řízení pak prostřednictvím žalob věc ,prohnal‘ soudní jurisdikcí. Naše rozhodnutí obstálo nejen u Nejvyššího správního soudu, ale věc projednal a potvrdil i Ústavní soud,“ popisuje úspěch Ručka. Další agendu představují přestupky na úseku návykových látek. Především mezi mladistvými je rozšířen názor, že mít omamnou či psychotropní látku pro vlastní potřebu není trestné. To je velký omyl. Pokud někdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku, dopouští se přestupku. Postupnou úpravou zákona se proces těchto přestupků výrazně zjednodušil. „Řeší se efektivně v blokovém řízení přímo ze strany policejního orgánu na místě, kdy policista má oprávnění návykovou látku na místě odebrat a sám o ní rozhodnout,“ vysvětluje Pavel Ručka.
Část náplně práce oddělení tvoří přestupky při prodeji či podávání alkoholu osobám mladším osmnácti let. „Řešíme to ve spolupráci s policií. Trest by měl přispět k zamezení prodeje alkoholických nápojů mladistvým. Ke správnímu orgánu se bohužel dostávají případy, kdy k podnapilé mladistvé osobě je z důvodu ohrožení života přivolána lékařská pomoc a následně se šetří, kdo jí alkohol prodal či podal,“ popisuje Ručka.
Správní orgán ve věci nařídí ústní jednání, a to z důvodu zjištění skutkového stavu věci. Ohrožený mladistvý je v procesním postavení svědka ve většině případů za přítomnosti zákonného zástupce přímo konfrontován s prodejcem či osobou, která mu alkohol podala. Celková atmosféra řízení je plná emocí. Mnohdy si až při správním řízení mladiství i prodejci uvědomí závažnost následků svých jednání. Při konfrontaci pomáhají příslušné lékařské zprávy i záznamy kamerových systémů. Neodhalí se však ty případy, kdy mladistvý požije alkohol vinou jednání prodejců či jiných osob a on nevyhledá lékařskou pomoc. „Část přestupků této skutkové podstaty se odhalí v rámci bezpečnostních opatření policejního orgánu zaměřených na kontrolu osob mladších osmnácti let. V několika případech, kdy byly právnickým osobám uloženy za daný skutek pokuty ve výši padesát tisíc korun, byly účastníky řízení podány správní žaloby. Správní soudy však žaloby zamítly a rozhodnutí potvrdily,“ uzavírá vedoucí Odboru občansko-správních agend Pavel Ručka.