Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Spousta aktivit i pro náhodné návštěvníky.

Blízko Malostranského náměstí stojí v Josefské ulici kostel svatého Tomáše už téměř 800 let. I laik pozná, že jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Kostel byl založen roku 1285 samotným českým králem Václavem II., na jeho pozvání totiž přišel do Prahy řád poustevníků sv. Augustina, když se král rozhodl otevřít v podhradí svého královského sídla klášter. Pohromu pro kostel znamenal rok 1420, kdy se stal terčem útoků za husitských válek.

Kuriózní nehoda se přihodila v 16. století, kdy se pod návalem diváků zřítil kůr a poté kostel znovu vyhořel. Na obnovu svatostánku povolali augustiniáni také tehdy začínajícího Kiliána Ignáce Dientzenhofera, pozdějšího nejvýznamnější představitele barokní architektury v Českých zemích. O vnitřní výzdobu se postaral slavný malíř Petr Pavel Rubens. V interiéru dále uvidíte nástropní fresky od Václava Reinera, čtyři obrazy od Karla Škréty a další výjimečná díla. Karel Škréta, představitel barokního malířství se zde dokonce roku 1645 oženil.

Další zajímavostí v hlavní lodi kostela jsou nádherné varhany s původní skříní z roku 1728. Kostel s klášterem slouží v dnešní době spíše pro expaty žijící v Praze. Zde se slouží obřady v češtině, v angličtině, španělštině a filipínštině. Kostel sv. Tomáše nabízí pro zájemce výukové hodiny cizích jazyků. Koná se zde křesťanská nauka pro děti a dospělé, studium Bible a další programy pro mládež.

Mše za normálních podmínek probíhají v češtině v sobotu a ve všední dny ve 12.15 hod, v neděli v 9.30 hod a ve všední dny v 19 hod; v angličtině v neděli v 11 hod a v sobotu v 18 hod v kapli sv. Barbory. Ve španělštině v neděli od 12.30 hod; ve filipínštině od 19 hod. Vše je nyní téměř pozastaveno z důvodu koronakrize.

Množství a spektrum aktivit farnosti sv. Tomáše je bezpochyby působivé. „Již zmíněné jazykové kurzy, a biblické hodiny, charitativní činnost, farní slavnosti či oblíbené pivobraní – to je jen malý výčet z toho, co je pro farníky i další zájemce k dispozici. Chceme být aktivní, chceme se setkávat a radovat se. I to je důležitým článkem naší současné farní identity,“ uzavírá P. Juan Provecho, OSA, rodilý Španěl, s tím, že je dobré sledovat farní WEB.