Převzatá tisková zpráva: Více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a půda plná vzácných roztočů. Nově dokončený průzkum týmu biologů ukazuje Hrad jako pestrý ekosystém. Radí, jak rozmanité prostředí zachovat i pro budoucí generace a propojit péči o historické zahrady s rozvojem přírody.
Odborníci se zaměřili na mapování ptactva, hmyzu, rostlin, plžů, ale i půdních mikroorganismů. „Překvapením byla nečekaně bohatá půdní fauna. I v suchém období se našlo přes třicet druhů pancířníků, tedy půdních roztočů. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh,“ popisuje mikrobiolog Ladislav Miko.
„Převládají druhy typické pro stepní a lesostepní oblasti, což je uprostřed Prahy, na místech využívaných od nejranějšího středověku, překvapivé. Jelení příkop tak funguje jako významné místo půdní biodiverzity a je klíčový i pro pochopení přírodní a kulturní historie Hradu. Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody, která sahá až do dob mamutích stepí v době ledové,“ dodává Miko.
Podle ornitologického průzkumu se v areálu pohybuje přes čtyřicet druhů ptáků. Ve Zlaté uličce hnízdí ohrožená kavka obecná a v zahradách je možné pozorovat červenky, budníčky, zvonky zelené a poslouchat zpěv slavíků, pěnic, kosů nebo drozdů.
Entomolog Ondřej Sedláček popsal v hradním areálu více než 220 druhů hmyzu. Klíčové jsou ty vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Zahrady a parky jsou tak domovem roháče obecného, roháčka kozlíka i zlatohlávka skvostného. Prostředí Hradu láká také motýly, například chráněného přástevníka kostivalového, otakárka fenyklového nebo běláska řeřichového.
Botanik Jiří Sádlo při svém průzkumu objevil 734 druhů rostlin, některé z nich vzácné a chráněné. Jako takzvaný vlajkový druh Sádlo navrhl planý tulipán. „Centrem jeho rozšíření je v Praze právě Hrad. Pochází ze Středomoří a od renesance se pěstoval různě po Evropě na hradech a zámcích,“ vysvětluje.
„Pečujeme o Hrad jako o kulturní a historickou památku, ale zároveň i jako o pestrý ekosystém. Zbytečně nelikvidujeme staré stromy, ale snažíme se je lepší péčí ozdravovat a prodlužovat jim život. Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů. Vybíráme pro ně vhodná místa tak, aby upraveným zahradám neubíraly nic na kráse,“ vysvětluje ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková. Trávníky a květnaté plochy sekají zahradníci mozaikovitě, aby motýli, čmeláci a další hmyz měli dostatek potravy a úkrytů. „Chemické zásahy také nahrazujeme biologickou ochranou, aby příroda fungovala bez nepřirozených vlivů,“ doplňuje.
„Pražský hrad má potenciál stát se vzorem pro udržitelné hospodaření s městskou zelení a modelovou laboratoří městské přírody. Místem, kde se historie, kultura a biologie nejen snesou, ale vzájemně obohacují. Podobně jako v památkové péči tu nechceme jen chránit vzácnosti, ale pečovat o celý plynulý tok historických změn,“ doplňuje biolog Jiří Sádlo.
