Tentokrát vás zveme do Galerie Vltavín na výstavu Romana Franty s názvem VĚRNÝ. Měla být původně přístupná do 20. března, ale protože je přerušena, plánuje se, že po skončení krizového stavu bude otevřená ještě dva týdny. Do té doby ji nabízíme alespoň online. 

Proč byl pro výstavu zvolen název VĚRNÝ a co vše je na ní k vidění? Franta prý pojmenování vybral pro jeho mnohoznačnost – věrní můžeme být partnerovi, názoru, malbě, oblíbenému tématu brouků…

Instalace pak obsahuje obrazy, malby na papírech, kamenné portréty; vše je řazené ve dvojicích. Představuje se zde tvorba z posledního období, tedy letošního a minulého roku. Autor pracuje s portrétem a figurou. Starší obrazy, zejména ty s ikonickými brouky, pouze slouží k dotvoření koncepce v uspořádání výstavy.

„Ve Vltavínu Franta představuje soubor maleb, v nichž se nově zaměřil na ženské akty a portréty. Přistupuje k nim však opět s typickou hravostí, kdy erotický podtext vycházející z pornografických póz získává díky jeho malířské stylizaci někdy spíše snový, jindy zase až humorný nádech. Obrazy v duchu svých předchozích prací přímo na plátně někdy komentuje krátkými replikami či citáty, například u dvojice obrazů: ženského aktu s názvem ´Irsko iniciativně ráno s krkem otočí´ a portrétu muže ´Zkažený´,“ popsala na Novinky.cz kulturní redaktorka Eva Vejdělková.

Na otázku Literárních novin, proč nyní maluje akty a co ho k nim přivedlo, odpověděl Franta v nadsázce: „Přivedla mě k nim švédská ekologická aktivistka Greta. Proč právě ona? Když vidíte, kolik zboží a oblečení se dováží na lodích nebo kamionech, sledujete ekologickou stopu, tak si řeknete, jestli pro planetu není lepší chodit nahý… A tak maluji v současné době akty.“

Vystavená plátna jsou výrazná nejen barevně či motivy, ale často i rozměrově. Franta tu střídá většinou malé formáty s velkými. „Malé jsou buď přípravné, nebo když chci rychle něco vyjádřit a nezdržuji se velkou plochou, nemusím na výsledek dlouho čekat. Velké formáty zase mají svou naléhavost. Maluji také na papír ´větších než malých formátů´, jde to rychle, nemusím se tak kontrolovat a je to spontánnější proces,“ vysvětlil autor.

Z velkých formátů zaujmou malby na kočičí téma a hravé a veselé portréty oblečených slečen s žirafími krky, odkazující na Carollovu Alenku v říši divů. Snad dalším literárním motivem je havran stojící na skrumáži nahých usmívajících se žen, evokující známou Poeovu báseň. K zamyšlení vybízí i mandala – torzo nahé ženy s korály: Neexistují náhodná setkání, jsou buď testem, trestem, nebo darem.

„Své nejznámější ´hmyzí´ téma Franta v autorské instalaci ironicky glosuje rozměrným, expresivně pojatým autoportrétem s názvem Namaluj brouka, ale také ho s vlídnou hravostí promítá do některých ostatních prací. Hmyzí postavičky dokonce vystupují jako pozorovatelé, pravděpodobně i komentující jeho nejnovější tvorbu a zájem o ženské tělo,“ uvedla Vejdělková.

A ještě jeden názor odborníka: „Roman Franta se pohybuje od realistického iluzivního ztvárnění přes geometrickou abstrakci až po ležérní antiestetický projev, a to třeba i v rámci jednoho obrazu. Kolážovitě propojuje svět zvířat a rostlin se světem lidí a obojí posouvá do nestandardních až absurdních situací,“ charakterizovala pro Novinky.cz autorův umělecký přístup kurátorka výstavy Veronika Marešová.

Nezbývá, než se – až to situace dovolí – vydat do Vltavínu osobně, protože závěrečná pointa celé instalace se nachází v suterénu galerie, jak prozradil autor sám.

Sedmapadesátiletý Roman Franta vstoupil na výtvarnou scénu v 90. letech. Je absolventem Akademie výtvarných umění, dva roky studoval v Institutu umění v San Francisku. Účastnil se i mnoha skupinových výstav doma i v zahraničí a je zastoupen v četných sbírkách včetně Národní galerie v Praze nebo Alšovy jihočeské galerie. Donedávna působil jako pedagog Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru malíře Michaela Rittsteina.