Podle vědeckých poznatků by k rozsáhlejší chřipkové epidemii nového kmene chřipky mělo docházet přibližně každých 11 let a zhruba každých 30 let by se mělo jednat o velmi závažnou formu.
Poslední rozsáhlejší chřipkové epidemie byly v minulém století hongkongská chřipka (1969 – asi 1 milion obětí), asijská chřipka (1957až 1958 – asi 1,5 milionu obětí) a především španělská chřipka, která si v letech 1918 až 1919 vyžádala 21 až 50 milionů obětí
K pandemii dojde, když se objeví nový chřipkový virus, na který ještě nemají lidé vytvořenou imunitu, a začne se šířit tak snadno jako normální chřipka.
Virus A/H1N1 patří podle odborníků k těm mírnějším. Prasečí chřipka probíhá podobně jako normální chřipka a většinou není smrtelná. Šíření pandemické chřipky probíhá zpravidla v několika vlnách a virus se může změnit v daleko nebezpečnější variantu. Podobný průběh měla i španělská chřipka. V první vlně se jednalo o poměrně slabý virus, ale v pozdějších vlnách se z něj stal virus velmi silný a smrtící. Odborníci se obávají především smíšení viru A/H1N1 s daleko nebezpečnějším podtypem H5N1 (ptačí chřipka).
Příznaky chřipky A(H1N1) u člověka jsou obvykle podobné normálním příznakům lidské sezónní chřipky:
- Horečka/zimnice
- Respirační příznaky / dýchací potíže, jako je kašel nebo rýma
- Bolení v krku
- Bolesti těla (zejména bolest svalů)
- Bolest hlavy
- Třes
- Únava
- Zvracení nebo průjem (není typické pro chřipku, ale bylo hlášeno u některých z posledních případů nové chřipky)