Galerie hlavního města Prahy zve na výstavu Bezhlavý jezdec, která se vrací k jedné z nejpozoruhodnějších uměleckých skupin českých devadesátých let. Jak vypadala doba, kdy internet ještě nebyl samozřejmostí, kdy se informace, hudba i filmy sdílely na kazetách, v knihách a osobních doporučeních a svět současného umění se teprve učil fungovat ve svobodné společnosti? Výstava kurátorů Víta Havránka a Sandry Baborovské propojuje retrospektivu prací Josefa Bolfa, Jána Mančušky, Jana Šerých a Tomáše Vaňka se site-specific instalacemi vytvořenými přímo pro výstavní prostory GHMP Zvon.
Skupina Bezhlavý jezdec vznikla v roce 1996 na Akademii výtvarných umění v Praze a byla symptomem doby euforie a nejistoty i výsledkem jedinečného setkání uměleckých individualit. Čtyři mladí studenti – Bolf, Mančuška, Šerých a Vaněk – vstupovali na výtvarnou scénu, která byla oproti té dnešní mnohem komornější. Zařadili se po bok čerstvě vzniklých skupin Pondělí, Koza Nostra, Jednotka, Luxsus nebo Podebal.
Členy skupiny spojoval hluboký zájem o neoavantgardní umění, klasickou literaturu, sci-fi i D.I.Y., což kontrastovalo s tehdejší všudypřítomnou reklamou a mainstreamovou popkulturou. Název odkazoval k jejich společné skepsi vůči vůdcovství a programovému sjednocení, což se nakonec ukázalo jako jejich hlavní DNA. Jednu „hlavu“ při každodenním rozhodování nahrazovalo vyjednávání a umělecká intuice. Název Bezhlavý jezdec odkazoval ke stejnojmennému sovětskému westernu ze sedmdesátých let i románu Duch Llana Estacada, kde se objevuje přízrak jezdce bez hlavy.
Dnes, téměř třicet let po vzniku skupiny, se jejich společný příběh díky GHMP vrací do centra pozornosti. Výstava však není nostalgickou vzpomínkou na devadesátá léta. Spíše otevírá otázku, proč právě toto období dodnes rozděluje českou společnost. Pro jedny představuje dobu nově nabyté svobody, otevřených možností a kulturního dobrodružství. Pro druhé symbol nekontrolované transformace, privatizací a ztracených iluzí. Výstava sleduje tento generační rozpor prostřednictvím umění, které vznikalo v době, kdy naše budoucnost ještě nebyla rozhodnutá.
Expozice představí řadu rekonstruovaných, dlouhodobě nevystavených či málo známých prací ze závěru devadesátých let a počátku nového tisíciletí. Současně nabídne návštěvníkům možnost vstoupit do prostředí, které připomíná atmosféru poslední velké předinternetové generace. Výstavou prostupují motivy D.I.Y. kultury, fascinace televizí coby oknem do západního světa, psychedelie, komiksů, science fiction, experimentů se změněnými stavy vědomí i každodennosti porevolučních českých domácností. Výstavu můžete navštívit do 11.října 2026.
Více na www.ghmp.cz
