Vážení podnikatelé a návštěvníci stránek,

významné události se sluší připomínat. Dnes bychom vám proto rádi připomněli, že je tomu právě 30 let, kdy tehdejší poslanci schválili živnostenský zákon. Tento právní předpis znovunavázal na přerušenou živnostenskou tradici a svým významem přispěl k úspěšnému přechodu společnosti na tržní principy fungování výroby, obchodu a služeb.

Živnostenský zákon přijalo bývalé Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky  2. října 1991. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 15. listopadu 1991 pod číslem 455. Přijatý zákon nahradil přechodný zákon o soukromém podnikání občanů z roku 1990. Živnostenský zákon navázal na přerušenou živnostenskou tradici a stanovil podmínky živnostenského podnikání včetně dohledu nad jeho dodržováním. Koncepce živnostenského zákona mimo jiné vycházela z živnostenského řádu z roku 1859, který zavedl živnostenskou svobodu a rovnost mezi podnikateli. Tento předpis vydržel až do roku 1965, kdy byl bez náhrady zrušen, neboť nezapadal do koncepce socialistického pojetí fungování trhu[1]. Živnostenský zákon je účinný od 1. ledna 1992 a platí doposud. K tomuto datu de iure svou činnost zahájily také živnostenské úřady, které dodnes zabezpečují výkon živnostenské správy. Při této příležitosti připomínáme také novodobé počátky zdejšího živnostenského úřadu, které podle dobových dokumentů nebyly zdaleka tak hladké.

Zakopaný pes byl v tom, že úprava živnostenské správy nebyla součástí federální úpravy živnostenského zákona. Nastavení bylo v kompetenci jednotlivých republik. Na území české části československé federace byl za účelem vytyčení živnostenské správy přijat zákon o živnostenských úřadech, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 31. prosince 1991, přičemž jeho účinnost byla stanovena od následujícího dne, tedy od 1. ledna 1992. Od té chvíle působnost živnostenského úřadu plyne ze zákona č. 570/1991 Sb. o živnostenských úřadech. Na území hlavního města Prahy byla role obecního a zároveň okresního živnostenského úřadu svěřena tehdejším obvodním úřadům[2]. Jakou formou byli o této lapálii podnikatelé informováni, se dozvíte v dobových sděleních tehdejšího Obvodního úřadu Prahy 1 a Magistrátního úřadu hlavního města Prahy. K tomuto nutno zpětně konstatovat, že citovaný zákon byl ve Sbírce zákonů publikován doslova „minutu před dvanáctou“.

O zřízení živnostenského odboru rozhodla tehdejší Obvodní rada Prahy 1, na základě přijaté legislativy, v průběhu ledna 1992. Živnostenská oprávnění začala být vydávána až koncem ledna, mimo jiné i kvůli nedostatku živnostenských listů. De facto se však jednalo o změnu a reorganizaci stávajícího odboru soukromého podnikání. Tento útvar od 1. května 1990 do 31. prosince 1991 registroval zájemce z řad fyzických osob s trvalým pobytem na území Prahy 1 o individuální podnikání. Z těchto osob bylo již živnostenským úřadem vyzváno přes 8 800 adeptů k tzv. „přeregistraci“ do režimu živnostenského zákona. Zákon o soukromém podnikání občanů byl od samého počátku vnímán jako přechodný. Vznikl takřka bezprostředně po sametové revoluci. Jeho základní ideou bylo umožnit lidem podnikat i po dobu, než bude přijat živnostenský zákon.

Živnostenský odbor se zpočátku členil na oddělení metodické, správní a kontrolní. V roce 1996 došlo ke sloučení živnostenského odboru a odboru obchodu a služeb. Živnostenský odbor se nově členil na oddělení fyzických osob, oddělení právnických osob, oddělení živnostenského rejstříku, oddělení kontrolní, oddělení kontrolně správní a oddělení obchodu a služeb. Základní trendy vybraných ukazatelů nabízí tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: živnostenský úřad 1992 – 2021
Živnostenský úřad v Praze 1 v letech 1992 až 2021  –  základní trendy vybraných ukazatelů
Rok 1990* 1991* 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Počet evidovaných podnikatelů 8800 7414 9726 11213 12613 13848 14771 15849 16548 16335 16532 16232 16098 15766 18394
Počet udělených živností ̶ 13071 5641 4946 4389 4143 4176 4211 4673 4181 3840 4158 3857 4602 4385
Počet evidovaných provozoven ̶ 1448 2256 2797 3679 4806 5743 6819 7693 7948 8812 9577 10104 10365 11025
Počet živnostenských kontrol ̶ 408 1506 2382 3671 2676 3681 3127 3170 2917 2087 3509 1882 2164 2091
Živnostenský úřad v Praze 1 v letech 1992 až 2021  –  základní trendy vybraných ukazatelů
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet evidovaných podnikatelů 18575 19263 20378 21640 23178 24921 27125 29384 32321 34695 36771 40182 42614 45400 47343 49530
Počet udělených živností 5213 6281 7106 1980 2478 2857 3248 4182 5755 4989 4784 5342 5103 5078 5241 5029
Počet evidovaných provozoven 11689 11448 11288 11407 11262 11184 11261 11267 11642 11517 11552 11719 11994 12241 12581 12702
Počet živnostenských kontrol 1722 1208 982 1498 1335 1292 1439 1029 1332 1083 957 1161 810 839 459 537

* v letech 1990 a 1991 živnostenské úřady ještě neexistovaly. Počet podnikajících fyzických osob podle zákona o soukromém podnikání občanů vychází z dobové materie tehdejší Obvodní rady Prahy 1. 

Reforma veřejné správy, kterou byly od roku 2003 obvodní úřady transformovány do stávající podoby, neměla na působnost zdejšího živnostenského úřadu zásadní vliv, neboť již před tím plnil funkci obecního i okresního živnostenského úřadu zároveň. Počínaje od 1. srpna 2006 plní odbor úlohu centrálního registračního místa. Roku 2007 Rada rozhodla o vyjmutí oddělení obchodu a služeb z živnostenského odboru. Ode dne 28. 12. 2009 stát na 15 obecních živnostenských úřadech zřídil tzv. jednotná kontaktní místa. V současnosti se odbor člení na:

Oddělení registrace: Vykonává celkovou agendu živností a koncesí a plní funkci centrálního registračního místa (od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění přijímá a následně předává například přihlášky k daním z příjmu a oznámení fyzických osob určená pro sociální a zdravotní správu a to v souvislosti s výkonem jejich živnostenské činnosti). Základní trendy vybraných ukazatelů nabízí tabulka č. 2.

Oddělení kontrolně správní:  Vykonává zejména dozor nad živnostmi a koncesemi v působnosti správního obvodu Prahy 1 dle zpracovaného plánu kontrolní činnosti a na základě podnětů jiných orgánů veřejné moci nebo fyzických či právnických osob. Pro tento úsek správy zajišťuje agendu správního trestání. Při výkonu své dozorové pravomoci kooperuje s ostatními orgány veřejné moci. Základní trendy vybraných ukazatelů nabízí tabulka č. 3.

Oddělení Jednotné kontaktní místo: Poskytuje informace o podmínkách podnikání v Evropské unii (např. podmínky dočasného poskytování služeb v České republice nebo jiné členské zemi Evropské unie, vysílání zaměstnanců do České republiky nebo jiné členské země Evropské unie, uznávání zahraničních kvalifikací apod.) Dále umí zprostředkovat vstup do podnikání např. i vykonavatelům komorových či jiných povolených  ekonomických činností, které nejsou živností. Základní trendy vybraných ukazatelů nabízí tabulka č. 4.

Živnostenský zákon je poměrně často novelizovanou právní normou. Počet novel se pomalu blíží k číslu 200. Není se čemu divit, neboť podnikatelské prostředí se neustále dynamicky vyvíjí a přizpůsobuje se aktuálním potřebám trhu. Výrazné systémové změny přinesla např. liberalizační novela z roku 1995 a z roku 2008. Tyto novely výrazně zredukovaly počet zejména vázaných, ale i koncesovaných a řemeslných živností. Rok 2008 přinesl rovněž novinku v podobě jedné živnosti volné oproti 125 původním. Tentýž rok byl pro podnikatele přelomový také v tom, že byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů. Zachována byla pouze dozorová a sankční. Dílčím způsobem však živnosti vznikaly, zanikaly nebo byly přeřazovány do jiné kategorie regulace či naopak byly deregulovány v průběhu celého období tak, jak doba vyžadovala. Po každé takovéto změně byly prováděny tzv. transformace živností, aby jejich stav odpovídal aktuálnímu znění zákona. Četné legislativní změny byly provedeny taktéž v období vstupu do Evropské unie.

Ve snaze ulehčit podnikatelům jejich vstup do podnikání byla v průběhu uplynulých let přijata celá řada změn. Příkladem uvádíme tyto:

  • informační systém:

Za účelem vytvoření jednotných podmínek k výkonu živnostenské správy byl vyvinut centrální informační systém živnostenských úřadů. Do ostrého provozu byl systém uveden v roce 2006. V této souvislosti občanům České republiky odpadla povinnost předkládat k oznamované živnosti např. výpis z evidence rejstříku trestů. Postupem času byl systém propojován s dalšími zdrojovými registry veřejné správy (registr obyvatel, obchodní rejstřík, registr územní identifikace). Ruku v ruce s tím, byly tím pádem redukovány také oznamovací povinnosti podnikatelů.

Dnes informační systém aktivně komunikuje zejména s registrem ekonomických subjektů, centrálním registrem obyvatel, rejstříkem trestů, veřejným rejstříkem nebo informačním systémem datových schránek.

Pomocí systému jsou data dále předávána, a to pro potřeby správy daní, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a volných pracovních míst, i dalším úřadům.

  • základní registry:

V souvislosti se spuštěním základních registrů byl informační systém napojen na systém základních registrů, prostřednictvím něhož se ověřují osoby v Základním registru obyvatel, podnikatelské subjekty v Základním registru osob, adresy v Základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí a zapisují údaje o registrovaných podnikatelských osobách do Základního registru osob a údaje o rozhodnutích do Základního registru práv a povinností.

  • zjednodušení administrativních postupů:

V roce 2006 podnikatelům odpadla povinnost obíhat další úřady v souvislosti se vstupem do podnikání, neboť živnostenský úřad se stal centrálním registračním místem, kde lze tyto formality splnit najednou spolu s oznamovanou živností. Benefitem osobních návštěv živnostenských úřadů se stala také skutečnost, že příslušné formuláře jsou za podnikatelovy přítomné asistence a jeho vůle, vyplněny přímo úředníkem na místě. Člověk tak již nemusí tápat, jakou kolonku vyplnit apod.

  • digitalizace dokladů:

Od roku 2015 se doklady, které prokazují splnění zejména zvláštních podmínek tj. kvalifikačních předpokladů, nebo prokazující právní důvod k užívání sídla,  digitalizují do informačního systému jako tzv. trvale platné dokumenty. Takto pořízené dokumenty již podnikatel v budoucnu nemusí znovu předkládat.

  • správní poplatky:

V neposlední řadě byly zkráceny správní lhůty pro vydání živnostenského oprávnění z 15 na 5 dnů. Byly zredukovány správní poplatky na nezbytnou úroveň.

  • internet

Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale počátkem 90. let nebyl na úřadech běžně k dispozici internet (Československo se poprvé připojilo v únoru 1992) či automatizovaný systém pro práci s právními informacemi. Dříve byl úřad odkázán na to, až zákon vyjde v papírové podobě, viz lapálie se vznikem živnostenských úřadů. Dnes je možné sledovat legislativu takřka online. To platí i pro nahlížení do různých evidencí státu, které jsou dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, jako je např. výpis z katastru nemovitostí nebo veřejný rejstřík apod. Živnostenský úřad má také dálkový přístup do evidence skutečných majitelů a evidence svěřenských fondů apod.

  • poplatky

Dříve jste za každou ohlašovací živnost zaplatili 1000 Kč. Koncese byla za 2000 Kč. Teď stačí 1000 Kč a můžete získat libovolný počet živností oznamovaných současně, pokud splňujete podmínky pro jejich provozování. Za další živnost zaplatíte 500 Kč. Úpravy živnosti volné, jako je přidání či odebrání některého z oborů do ní náležející, jsou zdarma.

  • rejstřík trestů a další výpisy

Každá koruna se počítá a v začátcích v podnikání to platí obzvlášť. Dříve bylo nutné k oznamované živnosti dokládat mnoho výpisů ze státem vedených evidencí. Dnes si většinu dokážeme obstarat sami, pokud nám to legislativa umožňuje. Oproti minulosti tak náklady spojené s obstaráním živnostenského oprávnění objektivně klesly. Mimo již zmíněných správních poplatků, dnes ušetříte např. za výpis z rejstříku trestů fyzických osob, výpis z rejstříku trestů právnických osob, výpis z informačního systému evidence obyvatel, výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z evidence úpadců, výpis z evidence skutečných majitelů či za výpis z evidence svěřenských fondů, neboť živnostenský úřad si je pro účely oznamované živnosti, pakliže to zákon vyžaduje, obstará sám. Dále odpadla povinnost předkládat potvrzení o neexistenci daňového nedoplatku či nedoplatku na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, resp. veřejné zdravotní pojištění.

  • fronty a lhůty

Zejména v počátku roku 1992 jste si museli na „živnosťák“ vystát pořádnou frontu. Pamětníci tvrdí, že fronta vedla ze třetího patra radnice (z živnostenského odboru) až do Vodičkovy ulice.  Vystavení živnostenského listu mohlo trvat až 15 dnů. Nyní musí být výpis o vniklém oprávnění připraven maximálně do 5 dnů. U koncesí byla zachována původní lhůta.

  • počet živností

Dříve existovalo až na 125 volných živností. Počet řemesel, vázaných a koncesovaných živností byl také vyšší než nyní. Regulovaných bylo v samotných počátcích až 144. Dnes existuje pouze 1 volná živnost. Regulovaných živností je dnes přibližně okolo 90.

  • místní příslušnost

Před rokem 2008 jste museli zajít na živnostenský úřad příslušný podle trvalého pobytu nebo sídla společnosti. Dnes místní příslušnost řešit nemusíte. Můžete zvolit kterýkoliv obecní živnostenský úřad. Navíc u mimopražských živnostenských úřadů jste se před rokem 2003 museli zabývat rovněž věcnou příslušností, neboť obecní živnostenské úřady měly na starost pouze volné živnosti. Pro regulovanou živnost jste museli na okresní živnostenský úřad. Pražské živnostenské úřady od počátku vydávaly všechna živnostenská oprávnění, jednak živnosti volné, jednak živnosti regulované.

  • elektronické podání

Dříve jste museli formulář vyplnit předem doma nebo na chodbě. Dnes vám na požádání formulář vyplní  úředník přímo v počítači. Podání můžete kdykoli zaslat také online z pohodlí vašeho domova, pokud používáte zaručený elektronický podpis nebo datovou schránku. Při využití elektronického způsobu podání navíc ušetříte.

  • centrální registrační místo – služba pro živnostníky

Po vydání živnostenského oprávnění vás čekalo další putování po úřadech. Minimálně jste museli zajít na finanční úřad, Správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Dnes za vás živnostenský úřad rozešle přihlášku k daním a oznámení o zahájení podnikání sociální a zdravotní správě, což fakticky znamená, že šetří váš čas, který můžete věnovat svému podnikání. Služby centrálního registračního místa jsou určeny pouze pro podnikatele – živnostníky.

Pro ostatní podnikatele, kteří podnikají podle jiného nežli živnostenského zákona (např. komorová nebo svobodná povolání), je k dispozici jednotné kontaktní místo, které pro ně zabezpečuje obdobné služby.

  • jednotné kontaktní místo – služba pro zájemce o podnikání v EU a komorová povolání

Dříve se informace o podmínkách podnikání vyhledávaly složitě. Dnes tyto informace členské státy Evropské unie musejí soustředit na internetových portálech, jež náležejí do soukolí tzv. jednotné digitální brány. Fyzická jednotná kontaktní místa poradí především, jak postupovat v případě poskytování služeb z České republiky do jiného členského státu Evropské unie, nebo naopak, kdy služba míří na tuzemský trh (tzv. dočasné poskytování služeb, příp. usazení).

Dříve živnostenské úřady poskytovaly informace nezbytné k získání živnosti. Dnes je možné zajít pro radu (na některé z 15 jednotných kontaktních míst), i když činnost živnostenský zákon neupravuje. Proto i podnikatelé např. z řad advokátů, autorizovaných architektů, daňových poradců, notářů, soudních tlumočníků, poskytovatelů zdravotních služeb, výkonných letců, umělců, zemědělců…, zde mohou splnit formality spojené se vstupem do podnikání (registrační a oznamovací povinnosti). Dnes je i těmto podnikatelům umožněno splnit registrační a oznamovací povinnosti při vstupu do podnikání na jednom místě, což fakticky znamená, že tato služba šetří jejich čas, který mohou věnovat svému podnikání tak, jako je tomu u živnostníků.

  • rezervace schůzky

Osobní návštěvu na konkrétní čas je možné rezervovat online předem. V tomto případě platí prioritní odbavení.

  • zjednodušování

Se zjednodušováním podnikání pomáhá mimo jiné tzv. živnostenský balíček. O jeho plnění pojednává např. tento zápis.

  • méně kontrol

Dle představ státu má dojít k cílené eliminaci kontrol podnikatelů. Více se dočtete zde.

  • digitalizace

Taktéž má pokračovat již započatá digitalizace činnosti.

  • portál živnostenského podnikání

Plánuje se, že tento portál postupně nahradí stávající veřejný web Živnostenského rejstříku www.rzp.cz. Uživatelé zde naleznou zejména veřejný živnostenský rejstřík a online formuláře pro oblast živnostenského podnikání. Mimo to zde budou k dispozici aktuality. Zájemci o podnikání zde rovněž najdou návody a průvodce pro tento druh podnikání apod.

V následujícím období je možné předpokládat i další změny živnostenského zákona v kontextu společenské potřeby úpravy té či oné podnikatelské činnosti. A kdo ví, možná se také naplní předpoklad zákona o živnostenských úřadech, který od roku 1992 stále počítá se svébytným Živnostenským úřadem České republiky.

Tabulka č. 2: Oddělení registrace 1992 – 2021
Registrace a rušení živností v letech 1992 až 2021 – základní  trendy na vybraných ukazatelích
Rok 1990* 1991* 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Počet udělených živností 13071 5641 4946 4389 4143 4176 4211 4673 4181 3840 4158 3857 4602 4385
Počet zrušených živností 81 298 366 361 604 643 617 748 354 987 753 1069 1534 1258
Registrace a rušení živností v letech 1992 až 2021 – základní  trendy na vybraných ukazatelích
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet udělených živností 5213 6281 7106 1980 2478 2857 3248 4182 5755 4989 4784 5342 5103 5078 5241 5029
Počet zrušených živností 664 644 1140 448 440 375 531 471 473 584 599 796 863 891 703 458

* registrace se prováděla podle zákona o soukromém podnikání občanů – živnostenské úřady v letech 1990 a 1991 ještě neexistovaly. 

Tabulka č. 3: Oddělení kontrolně správní 1992 – 2021
Kontrola živností v letech 1992 až 2021 – základní  trendy na vybraných ukazatelích
Rok 1990* 1991* 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Počet živnostenských kontrol 408 1506 2382 3671 2676 3681 3127 3170 2917 2087 3509 1882 2164 2091
Počet sankčních řízení 0 28 179 171 84 169 208 261 350 1145 1163 1230 1210 734
Kontrola živností v letech 1992 až 2021 – základní  trendy na vybraných ukazatelích
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet živnostenských kontrol 1722 1208 982 1498 1335 1292 1439 1029 1332 1083 957 1161 810 839 459 537
Počet sankčních  řízení 755 496 261 204 250 228 312 469 820 1166 1175 1022 937 594 829 832

* zákon o soukromém podnikání občanů neupravoval dozorovou pravomoc – živnostenské úřady v letech 1990 a 1991 ještě neexistovaly. 

Tabulka č. 4: Jednotné kontaktní místo 2010 – 2021 (zřízeno 28.12.2009) 
Jednotné kontaktní místo v letech 2010 až 2021 – základní  trendy na vybraných ukazatelích 
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet vyřešených případů podle § 14 VolPoSl* 147 378 485 543 593 602 513 702 590 815 780 1042
   z toho předaných podání podle § 15 VolPoSl* 4 27 57 78 123 60 55 136 226 381 426 614
Např. z pohledu jednotlivých profesí zprostředkovatelské služby využilo (v %):
Advokáti 100% 100% 75% 82% 74% 57% 64% 63% 83% 61% 79% 89%
Lékaři, lékárníci, zubní lékaři, nelékařští zdravotní pracovníci 15% 4% 11% 10% 4% 3% 2% 1% 1%
Letci 24% 12% 4%
Umělci, novináři (autorský zákon) 7% 13% 14% 12% 10% 1% 8% 1% 2%
Zprostředkovatelé práce nebo pojištění 5% 5% 4% 2% 1% 3% 1% 1%
Ostatní komorová povolání nebo jiné legální ekonomické činnosti** 5% 7% 4% 5% 5% 5% 1%
Živnostníci*** 2% 10% 20% 16% 7% 2% 1% 2%

* Zákon č. 222/2009 Sb. o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.

** Např. autorizovaný architekt, daňový poradce, patentový zástupce, soudní tlumočník, veterinář apod. 

*** Živnostníci mají pro plní registračních a oznamovacích povinností, při vstupu, přerušení nebo zrušení podnikání, k dispozici kterýkoli obecní živnostenský úřad tzv. Centrální registrační místo, kde mohou požádat o předání podání dalším úřadům. V rámci nastavené organizační dělby práce a efektivity veřejných služeb se JKM při zprostředkovávání zaměřuje zejména na podnikatele – neživnostníky, čemuž data v tabulce přisvědčuji. 



[1] Kunštátová, T., Solomonová, K., Dickelt, F., Balada, L. Živnostenský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, 452 s.

[2]  ibid.