Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský vyvěsil spolu se zástupci iniciativy „Češi Tibet podporují“ na budovu radnice ve Vodičkově ulici vlajku svobodného Tibetu. Městská část Praha 1 se tak připojila k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“.
„Jsou tradice, které je třeba ctít, a v České republice se stalo dobrou tradicí solidárně připomínat povstání tibetského lidu proti čínské okupaci, od kterého letos uplyne šedesát let. Praha 1 se k této tradici solidarity hlásí, a naopak odmítá tradici politického pragmatismu,“ prohlásil starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.
Vzpomínkového shromáždění před radnicí, spojeného s ochutnáním tibetského čaje, se zúčastnili jak političtí představitelé nové radniční koalice, tak i další občané první městské části, jako například Pavel a Jitka Nazarští, David Bodeček, David Skála, Petr Kučera, Valerie Talacko, Tomáš Vích a další.
Mezinárodní kampaň „Vlajka pro Tibet“ vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí na podporu Tibetu. Akce probíhá každý rok 10. března, tedy v den, kdy si připomínáme povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu.
V roce 1950 vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti roky trvajícím represím a čínské politice znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Zemřelo při něm přibližně 80 tisíc Tibeťanů a více než milion jich zahynulo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly jako například uvedenou tibetskou vlajku a státní znak, dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové.
Tibeťané se stali menšinou ve své vlastní zemi. Jsou jim odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50 %), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.
Dalajlama, laureát Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 1996 se poprvé k akci „Vlajka pro Tibet“ připojila čtyři česká města. Vloni už to bylo 737 měst a obcí.
Více informací: www.lungta.cz, www.cesitibetpodporuji.cz a www.tibinfo.cz.