Spisovateli, novináři, překladateli, jazykovědci a scénáristovi Friedrichu Torbergovi (1908 až 1979) je věnována další pražská plakátová výstava manželů Zuzany a Eugena Brikciusových. Rodák z Vídně, občan Československa, válečný exulant v USA a od 50. let opět Vídeňan debutoval za podpory Maxe Broda románem Student Gerber maturoval, který ho okamžitě proslavil.
„Friedrich Torberg, rodným jménem Friedrich Ephraim Kantor-Berg, byl německy mluvícím Pražanem narozeným ve Vídni do, dnes bychom řekli, asimilované židovské rodiny,“ popsala Zuzana Brikcius, jež spolu s manželem Eugenem už od roku 2007 pořádá kulturně zaměřené plakátové výstavy v ulicích Prahy 1, které byly postupně věnovány takovým osobnostem a událostem jako Tomáš Garrigue Masaryk, vznik Československa, Sametová revoluce, Voskovec a Werich, Jaroslav Seifert, Karel Poláček, Franz Kafka, Bertha von Suttner, Franz Werfel, Marie von Ebner-Eschenbach, Stefan Zweig a aktuálně neprávem opomíjený Friedrich Torberg.
„Městská část Praha 1 si považuje za čest podporovat tento jedinečný projekt, který přibližuje mimo jiné osobnosti, jejichž přínos nejen naší historii a kultuře byl mnohdy zcela zásadní, i když dnes se na to neprávem zapomíná,“ ocenil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se zúčastnil slavnostního zahájení výstavy u plakátovací plochy na roku náměstí Republiky a ulice Na Poříčí. Kromě MČ Praha 1 výstavu podpořilo i Spolkové kancléřství Rakousko.
Rodina Friedricha Torberga se na počátku dvacátých let minulého století přestěhovala do zpět Prahy, kde Torberg odmaturoval na německém reálném gymnázium. Byl náruživým sportovcem, zejména vodním pólistou. Hlavně pak byl zapáleným Čechoslovákem a vlastencem. Do roku 1945 měl československé občanství a na počátku války navíc dobrovolně narukoval do naší zahraniční armády ve Francii. Později přes Španělsko a Portugalsko odešel do USA.
Tam mu vyšla novela Má je pomsta a pracoval jako scénárista v Hollywoodu, později jako novinář v New Yorku. V roce 1945 se tam také oženil s Mariettou Bellakovou, půvabnou dívkou z Vídně. V roce 1950 vydal román Druhé setkání, popisující komunistický puč v Československu, a počátkem padesátých let se vrátil do Vídně.
Druhý panel výstavy je na Klárově u stanice metra Malostranská, další dva jsou v ulici U Lužického semináře – u Vojanových sadů a na tamějším malém náměstí.
Další informace a předchozí výstavy naleznete na www.brikcius.eu.
