Pandemie covid-19 zapříčinila drastický úpadek turismu. Hotelové řetězce napříč kontinenty přišly o obrovské sumy peněz. Krize však dolehla i na společnosti zprostředkovávající krátkodobé pronájmy. Díky postupnému rozvolňování protiepidemických opatření však začíná trh opět nabírat na síle. Jak pandemie přispěla k řešení problémů s krátkodobými pronájmy v portugalském Lisabonu?

Ve snaze co nejrychleji obnovit předpandemická čísla zvolily některé platformy taktiku zlevňování svých pronájmů. Tento tah velmi rychle zabral, neboť touha po cestování a nedostatek financí jsou dva aspekty, které jsou po pandemii společným jmenovatelem celé řady lidí. V mnohých městech ovšem zvýšení počtu krátkodobě pronajímaných nemovitostí opět vede k nedostatku bydlení pro obyvatele nebo neadekvátním způsobem zvýšilo cenu nemovitostí. Nejinak tomu bylo například v Lisabonu.

V hlavním městě Portugalska problémy s nárůstem dočasných pronájmů započaly dávno před pandemií. Díky nečekanému nárůstu turismu zde v roce 2017, kdy bylo město dokonce oceněno Travel Awards jakožto Nejžhavější turistická destinace, tvořily více jak třetinu města pouze krátkodobé pronájmy. Tento problém sice částečně uklidnila pandemie, neboť dočasně snížila počet turistů, zdaleka jej ale nevyřešila. Vzhledem ke špatné finanční kondici portugalské společnosti po finanční krizi a k souvisejícím úsporným opatřením zde domácnosti nadále soutěží o přístup k omezenému bytovému fondu s turisty a jinými dočasnými uživateli města. 

V reakci na pandemii a propad turismu zavedl starosta Lisabonu Fernando Medina program, který má za cíl přimět majitele upřednostňovat dlouhodobé pronájmy, a to tak, že jim radnice pokryje část ztracených příjmů. Americký deník The New York Times tuto snahu portugalské metropole označil za zatím nejambicióznější projekt v boji proti krátkodobým pronájmům. 

Mechanismus funguje tak, že radnice města podepisuje s majiteli nemovitostí pětileté nájemní smlouvy na byty, které doposud sloužily pro sezonní pobyty a zůstaly v době protiepidemických opatření nevyužité. Plán předpokládá, že si místní správa pronajme domy, zaplatí majitelům až 1 000 eur měsíčně a poté je přidělí obyvatelům, kteří mají podle pravidel nárok na dotované nájemné. Jen v prvním roce lisabonská radnice pro tento účel vyčlenila čtyři miliony eur. „Tento program sice není kouzelnou hůlkou, která by nám dlouhodobý problém pomohla úplně vyřešit, ale může být impulsem ke zvýšení nabídky dostupného bydlení,“ řekl pro NYT starosta Fernando Medina. 

Koronavirová krize v Lisabonu veřejně odhalila sociální problémy, které způsobila portugalská finanční krize. „Jak můžete zůstat doma v karanténě, když nemáte slušné bydlení,” poukázal na nové problémy portugalský urbanista Luís Mendes, který je zároveň členem občanské platformy Living in Lisabon.

Jak bude nakonec lisabonský systém užitečný, ukáže až čas. Zatím se do programu nepřihlásil zdaleka takový počet pronajímatelů, v jaký radnice doufala. Tento plán nicméně uvítala řada sousedských spolků, které dříve kritizovaly místní politiky, že umožnili, aby se z města stala atrakce pro turisty.