Obec baráčníků Petr Guth Hradčany oslavuje již sto čtyřicet let své existence! Ta započala 8. června 1882 v tehdejším hostinci U zlaté koruny na Pohořelci, kde dnes sídlí pobočka Městské knihovny. Jméno tato baráčnická obec nese po svém zakladateli, prvním rychtáři a nestoru baráčnického dění Petru Vavřinci Guthovi.
Mnozí z vás ale nevědí, kdo nebo co jsou čeští baráčníci. Prapůvod máme v hospůdce pana Šleitera na kolínském předměstí, které se přezdívalo Baráček. Tam vznikla 7. listopadu 1873 dobročinná společnost, později ustanovena jako Svobodná obec baráčnická. Nejsme tedy ani chalupáři, ani chataři; jsme baráčníci.
V Praze se kolínská myšlenka dočkala realizace 8. června 1882, kdy na Hradčanech vznikla právě naše obec. Jejím zakladatelem, prvním rychtářem a nestorem baráčnického dění byl Petr Vavřinec Guth, jehož jméno je součástí našeho názvu.
Jaké bylo původní poslání baráčníků? Dobročinná činnost, finanční i jiná podpora vdov a sirotků v těžkých dobách. Po Hradčanech vzniklo mnoho dalších obcí soustředěných do žup. Všechny tyto obce se v současné době plné mezinárodních událostí a zásahů do národní svébytnosti snaží udržet kulturu českého jazyka, uchovat české zvyky včetně staročeské pocty chlebem a solí. Pečujeme o staročeské kroje a zajišťujeme i výrobu nových krojů. Patříme pod městskou část Praha 1. Každoročně se účastníme spolkového dne na Kampě, Dne seniorů tamtéž, nechybíme ani 8. května u pomníku obětem 2. světové války na Klárově. Jsme rádi, že jsme mohli ozdobit pestrými kroji i letošní Ples seniorů na Žofíně.
Jsme ve spojení s ostatními obcemi, spolupracujeme při konání tanečních zábav, jsme nápomocni hudební škole slabozrakých J. Ježka, vědí o nás ve spolku Vltavan i ve spolku kominickém. Pokud by tento článek kohokoli inspiroval nebo dokonce probudil hlubší zájem o naši činnost, cesta je otevřena a na ÚMČ Praha 1 vědí, jak k nám.
