Je všeobecně známo, že přeshraničním poskytovatelům ukládají rakouské autority nepřiměřené pokuty. A to zejména ve spojitosti s porušováním tamního zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (dále jen „LSD-BG“). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „soud“) nyní rozhodl, že jsou ukládané pokuty v kontextu evropského práva neaplikovatelné. Pokud s vámi nyní rakouský správní či soudní orgán vede řízení pro porušení „LSD-BG“ uplatněte před ním tento výnos soudu, neboť tyto pokuty již nesmějí být ukládány. Jak je patrno z citovaného rozsudku soudu, tak se jedná o částky v řádech desítek milionů korun. Nejprve však pár slov k tomu, co to vůbec přeshraniční poskytování služeb znamená.
Přeshraniční poskytování služeb
Přeshraniční poskytování služeb neboli dočasné poskytování služeb je primárně odvozeno z článků 56 až 62 smlouvy o fungování Evropské unie. Jedná se o jeden z institutů volného pohybu služeb (druhým je svoboda usazování). Tento institut občanům členských státům Unie, kteří ve své domovské členské zemi poskytují služby (podnikají), mimo jiné zaručuje v rozsahu vydaného oprávnění službu dočasně poskytnout také na území hostitelského členského státu, tj. kde se nachází příjemce služby. Tento princip se přiměřeně vztahuje také na právnické osoby, které mají své sídlo umístěno na území některého členského státu Unie. V praxi tak lze k realizaci časově omezené zakázky využít domovské oprávnění, aniž by poskytovatel musel žádat o vydání povolení hostitelský členský stát. I v těchto případech je však nutné respektovat základní pravidla uložená zejména ve směrnicích o volném pohybu služeb, o uznávání odborných kvalifikací nebo směrnici o vysílání pracovníků apod.
Kauza Maksimović a spol.
Na konkrétním příkladu chorvatské společnosti Bilfinger Duro Dakovic Montaza d.o.o. (dále jen „Bilfinger“) proti Okresnímu hejtmanství Murtal „Bezirkshauptmannschaft Murtal“ si kauzu nepřiměřených pokut udělených za nedodržování rakouského zákona „LSD-BG“ stručně přiblížíme.
V řízení o předběžné otázce se soud zabýval zejména otázkou přiměřenosti pokut – jejich předem vymezené minimální výši a neexistencí jejich horní hranice a samozřejmě výkladem článku 56 smlouvy o fungování EU a směrnic upravujících vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
V srpnu 2014 společnost Bilfinger vyslala do Rakouska své pracovníky k provedení objednaných prací (demontáž a montáž kondenzačního kotle), přičemž společnost o úmyslu řádně informovala příslušné rakouské orgány, které následně vyslání potvrdily. Objednatelem byla společnost Andritz AG (dále jen „Andritz“) se sídlem v Rakousku.
Pracovní a mzdové dokumenty
Při vyslání pracovníků do Rakouska jsou zaměstnavatelé mj. povinni po celou dobu vyslání uchovávat na pracovišti (nebo v místě výkonu činnosti) následující dokumenty v německém jazyce:
- pracovní smlouvu nebo zaměstnanecký list,
- mzdový list,
- doklady o vyplacení mzdy (za účelem kontroly, zda je vyslaný pracovník po dobu zaměstnání odměňován v souladu s právními předpisy)
Jelikož společnost nedokázala zakázku provést ve sjednaném termínu, dohodla s objednatelem, že zakázku dokončí společnost Brodmont d.o.o. (dále jen „Brodmont“), která má sídlo rovněž v Chorvatsku, přičemž převzala všech 217 pracovníků od původního realizátora. V případě přeshraničního poskytnutí pracovní síly neboli přenechání pracovníků má povinnost uchovávat mzdovou dokumentaci tuzemský zaměstnavatel využívající tuto pracovní sílu. Poskytovatel pracovníků musí tyto podklady prokazatelně poskytnout zaměstnavateli využívajícímu pracovní sílu.
Rakouská finanční policie „Finanzpolizei“ na stavbě provedla několik kontrol, při kterých jí nebyly předloženy za žádného z těchto 217 pracovníků veškeré mzdové dokumenty.
Za porušení zákona hrozí vysoká pokuta
Rakouské pracovní předpisy dále říkají, že „ten, kdo
- jako zaměstnavatel nemá k dispozici mzdovou dokumentaci nebo
- jako poskytovatel pracovníků při přeshraničním poskytování pracovní síly neposkytne zaměstnavateli využívajícímu pracovní sílu prokazatelně mzdové dokumenty, nebo
- jako zaměstnavatel využívající pracovní sílu při přeshraničním poskytování pracovníků nemá k dispozici mzdovou dokumentaci,
se dopouští správního deliktu, za který mu okresní správní úřad uloží pokutu ve výši v rozmezí od1 000 eur do 10 000 eur za každého dotčeného pracovníka, v případě opakovaného porušení pokutu ve výši od 2 000 eur do 20 000 eur, a jsou-li dotčeni více než tři pracovníci, pokutu ve výši od 2 000 eur do 20 000 eur za každého dotčeného pracovníka a v případě opakovaného porušení pokutu ve výši od 4 000 eur do 50 000 eur.“
Na základě kontrolního zjištění finanční policie (nebyly k dispozici mzdové výkazy) byly jednatelům a členům představenstva společností uloženy sankce, neboť orgán měl za to, že se nejednalo o vyslání pracovníků, ale o přeshraniční poskytnutí pracovní síly (pronájem) ze strany společnosti Brodmont společnosti Andritz. Pro představu šlo o takovéto sumy 2 400 000 eur (61 224 000 Kč), 2 604 000 eur (66 428 040 Kč) nebo 3 255 000 eur (83 035 050 Kč). Přepočteno kurzem České národní banky ze dne 30.10.2019, kdy 1 Euro odpovídalo 25,510 Kč. V případě neuhrazení pokut hrozí statutárům tresty odnětí svobody v délce 1 736 dnů a 1 600 dnů.
Rozsudek ve věci
Sankciovaní proti těmto výnosům podali žalobu k soudu. Soud dospěl k závěru, že pokuty uložené podle „LSD-BG“ jsou v rozporu s unijním právem, a tedy neaplikovatelné. Celé znění rozsudku ze dne 12.9.2019, Maksimovic, C-64/18 publikují stránky soudu.
Zastání mají podnikatelé přímo v Rakousku
Velvyslanectví České republiky ve Vídni se problematikou přeshraničního vysílání zaměstnanců v souladu s „LSD-BG“ dlouhodobě zabývá. V této souvislosti velvyslanectví podnikatelům mj. poskytuje informační servis ve spojitosti se vstupem na rakouský trh. Velvyslanectví je rovněž ve spojení s příslušnými rakouskými autoritami (například zmíněnou finanční policií), které pravidelně upozorňuje na problémy českých firem s předpisy zákona „LSD-BG“. V souvislosti s výše citovaným rozsudkem Velvyslanectví České republiky doporučuje podnikatelům, u kterých v současnosti probíhá správní či soudní řízení, tyto informace před příslušnou správní institucí uplatnit a podle potřeby též kontaktovat velvyslanectví nebo přímo právního poradce. Pokuty podle „LSD-BG“ již nesmějí být ukládány. Podrobnosti nabízí tisková zpráva obchodně-ekonomického úseku.
Sdílejte své zkušenosti – váš názor stát zajímá
Pakliže máte podobnou zkušenost (kdekoli v Unii), anebo jste se dokonce při poskytování služeb setkali s nepřiměřenou restrikcí kontrolního orgánu, dejte o tom státu vědět prostřednictvím online dotazníku. Vaše zkušenosti a postřehy mohou být využity při jednáních na unijní úrovni či s jednotlivými členskými státy.
Služba SOLVIT
Občané Evropské unie nebo subjekty se sídlem na území Unie, mohou při řešení problémů se zahraničním úřadem využít taktéž bezplatnou službu SOLVIT. SOLVIT daný úřad upozorní na to, jaká máte práva, a pokusí se spolu s ním váš problém vyřešit.
V budoucnu lze očekávat, že se problematikou dočasné mobility zaměstnanců bude intenzivně zabývat také nedávno zřízený úřad pro pracovní záležitosti, jak jsme vás již informovali.
Lukáš Balada, vedoucí odd. Jednotné kontaktní místo