Osmičkové roky v českých dějinách i osudy pomníků jako svědků naší historie připomíná výstava v horní části Václavského náměstí, pořádaná Sdružením Nového Města pražského, jejímž autorem je Petr Kučera.
„Výborně připravená výstava na velkorozměrných panelech připomíná například letopočet 1348, tedy rok ustanovení Českého království i založení Univerzity Karlovy, zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem v roce 1458, ale také třeba defenestraci v roce 1618 či revoluční rok 1848. Ukazuje ale také na těžký osud pomníků,“ popsal starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, podle jehož slov by si výstavu nikdo se zájmem o české dějiny neměl nechat ujít.
Autorem výstavy je Petr Kučera, který se při jejím zahájení ochotně ujal role průvodce. „Letos si připomínáme sto let od vzniku Československa, tedy státu, který už neexistuje, a také sto let od okamžiku, kdy přestalo existovat České království,“ poznamenal mj. Petr Kučera a dodal: „Dějiny nejsou černobílé a vždy je určují vítězové. Výmluvnými svědky toho byly a jsou pomníky.“
Jeho slova potvrzuje na výstavě uvedený osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, který byl rozvášněným davem stržen 3. listopadu 1918. Dav vracející se z tábora lidu na Bílé hoře měl tehdy v plánu pokračovat na Karlův most a obdobně naložit s tamějšími sochami. V tom mu naštěstí zabránili vojáci a místní občané.
Expozice připomíná také vztyčení Palackého pomníku v roce 1898, Palackého most z roku 1878, pomníky sv. Václava a Jana Husa. Kromě Mariánského sloupu se věnuje i dalším zapomenutým pomníkům – pomníku maršála Radeckého, bronzové soše císaře Františka Josefa I. z Karolina nebo jezdecké soše císaře Františka I. ze Smetanova nábřeží.
