Novou uměleckou tvář má ode dneška slavná Lennonova zeď na Kampě, která původně vznikla na památku legendárního hudebníka a jako symbol svobody v nesvobodném Československu. V posledních letech se původnímu poselství ale hodně vzdálila. Třicet umělců z pěti zemí – malíři, sochaři, skláři, designéři, básníci i herci – jí ale ve čtvrtek, v rámci společného díla s názvem Meet Art, dalo novou, původní myšlence odpovídající podobu.
„Lennonova zeď se bohužel stala cílem nájezdů opilých vandalů, které dokonce na Kampu často svážely turistické agentury. Proto jsme se dohodli s jejím vlastníkem – Řádem Maltézských rytířů – a zeď jsme označili za pamětní místo, nastavili jsme jasná pravidla a celému prostoru chceme vrátit uměleckou podobu,“ vysvětlil 1. místostarosta Prahy 1 Petr Hejma s tím, že Lennonově zdi bude věnována zvýšená pozornost hlídek Městské policie, bude pod dohledem kamerového systému a nadále zde bude zakázán busking.
Podle kancléře Řádu Maltézských rytířů Johannese Lobkowicze se Lennonova zeď stala „lacinou turistickou atrakcí, na kterou si mohl každý čmárat, co chtěl“. „Budeme se tento symbol svobody a svobody slovy snažit chránit. Věřím, že turisté budou toto místo respektovat a že nám zeď vydrží dalších více než třicet let,“ prohlásil Johannes Lobkowicz.
Řád Maltézských rytířů se při hledání další podoby zdi obrátil na autora loga Občanského fóra, předního českého designéra Pavla Šťastného. Ten pozval třicet umělců z pěti zemí, aby na zdi kromě Lennonova portrétu ztvárnili svůj ideál svobody. „Náš koncept je mezinárodní, ale i mezigenerační, když se do něj kromě dvacetiletých studentů zapojil třeba i profesor Kurt Gebauer,“ popsal Pavel Šťastný, který upozornil na symboliku Lennonovy zdi například pro studenty v Hongkongu, kteří o ní dobře vědí a po jejím vzoru jich ve svém městě desítky vytvořili.
Na zeď a její okolí je nyní zakázáno sprejovat. Na zdi ale zůstala místa, na která je i nadále možno – tužkou či například křídou – psát mírumilovné vzkazy. Součástí pravidel, která budou umístěna přímo na zdi, je i ohleduplnost k obyvatelům v okolí. „Někteří turisté si až dosud vůbec nemuseli uvědomovat, že tu bydlí lidé. Sám jsem zažil situaci, kdy se za své chování, když to zjistili, omlouvali,“ poznamenal Petr Hejma.
