Na konci léta jsme si k návštěvě vybrali kostel svatého Vavřince v Hellichově ulici na úpatí Petřína. Kostel v současnosti využívá sekretariát Pražského jara a je místem různých zajímavých hudebních setkání. Provázel nás Jiří Konopásek, který má na starosti organizaci koncertů v tomto sále.
Kdy se začala psát historie tohoto objektu?
Na starším pohřebním místě středověké obce Nebovidy byla zhruba v polovině dvanáctého století vystavěna jednolodní románská stavba, která byla během gotiky postupně rozšiřována. Pohřebiště kolem budovy je patrné dodnes. Před několika lety při rozsáhlé rekonstrukci chodníků byly ve výkopech před vstupem do kostela k vidění kosterní pozůstatky.
Kostel je zasvěcen svatému Vavřinci, přiblížíte nám jeho osud?
Svatý Vavřinec, mučedník ze třetího století, rozdal církevní majetek chudým, aby ho tak zachránil před hrabivostí císaře Valeriana. Bohužel následně byl na příkaz císaře umučen k smrti na rozžhaveném roštu. Tento výjev umučení je znázorněn na středověké fresce uvnitř kostela. Rošt se pak stal jeho atributem vedle palmové ratolesti, knihy, váčku s penězi a chleba.
Ve kterém roce přestal sloužit svému účelu?
Za Josefa II., v době josefínských reforem, byl kostel zrušen podobně jako jiné kostely v okolí. Následně byl přestaven na patrový obytný dům s truhlářskou dílnou, byla proražena nová okna, zřízeny komíny a postavena nová obyčejná střecha. Kostel tak prakticky zmizel z očí a skoro upadl v zapomnění.
Na začátku průzkumných prací v padesátých letech stála velká náhoda. Co se stalo?
Tehdy nikdo netušil, jak velký kus kostela byl ještě zachován. Dočetl jsem se, že odpadlý kus omítky, který odkryl původní románské zdivo, odstartoval průzkumné sondy. To byl první krok pro rekonstrukci objektu pro kulturní účely. Nejprve ale musely být uvolněny bytové prostory. Objekt je nyní v majetku vaší městské části. Jedna z posledních úprav byla oprava fasády v roce 2020.
Jaké zajímavé objevy přinesla rekonstrukce?
Nejpozoruhodnějším byl objev nástěnných maleb ze čtrnáctého století. Na jedné z nich je vyobrazen Kristus na hoře Olivetské, pod ním již zmíněný výjev Umučení svatého Vavřince. Díky vynikající restaurátorské práci manželů Látalových můžeme obdivovat několik fresek od románské až po pozdně renesanční epochu. Představují události kolem Ježíšova narození, klanění tří králů a zvěstování pastýřům.
Kostel se může pyšnit dalším unikátem.
V roce 1995 byly do kostela umístěny malé barokní varhany, tzv. varhanní pozitiv, z dílny českého varhanáře Bedřicha Semráda. Tento nástroj s použitím původních barokních částí (basové píšťaly, vzdušnice) rekonstruoval Vladimír Šlajch z Borovan u Českých Budějovic.
Pro jaké účel je objekt v současnosti využíván?
V současnosti využívá objekt Pražské jaro, pořadatel mezinárodního hudebního festivalu, k pořádání komorních koncertů a podílí se i na jeho dalším provozu. Působivý kostelní interiér se zajímavou akustikou tak slouží nejen pro koncerty, ale i pro hudební performance, příležitostné výstavy a další umělecká setkání. Koncertní síň má kapacitu asi sto patnáct návštěvníků.
