17. listopad je dnem, kdy si státním svátkem připomínáme hned dvě velmi důležité a
zároveň spolu související události. Přitom je dělilo padesát let. A obě se staly na území
Městské části Praha 1.


K té první došlo na podzim roku 1939, kdy 28. října nacisté střelbou rozehnali studentskou
demonstraci v Praze, konanou u příležitosti 21. výročí vzniku Československa. Několik
účastníků těžce zranili, mezi nimi i studenta Jana Opletala, který na následky postřelení 11.
listopadu 1939 zemřel. O čtyři dny později se lidé rozhodli uctít památku mrtvého studenta
smutečním průvodem Prahou. Ten ale přerostl v další protiokupační demonstrace a opět došlo
ke střetům s pořádkovými silami. Druhý den pak Adolf Hitler nařídil uzavření všech českých
vysokých škol. V noci z 16. na 17. listopad gestapo zatklo přes tisíc studentů a pedagogů.
Devět studentů, kteří podle Němců stáli v čele studentských organizací, 17. listopadu 1939
popravili. 1 200 náhodně vybraných studentů pak poslali do koncentračního tábora.


O padesát let později se ve stejný den, tedy 17. listopadu, tentokrát však roku 1989, sešlo
několik tisíc studentů v Praze na Albertově u sídla Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, aby
si všichni připomněli události, které se staly v roce 1939. Na začátku klidná připomínka
půlstoletí starých událostí se změnila v manifestaci proti tehdejšímu režimu. K večeru na
Vyšehradě akce oficiálně skončila, většina však chtěla v protestech pokračovat cestou do
centra na Václavské náměstí.


Zástup lidí byl policií odkloněn a vydal se k Národnímu divadlu, odkud pokračoval na
Národní třídu. Policejní kordon zastavil průvod u obchodního domu Máj, obklíčil ho a uzavřel
postranní ulice. Demonstranti byli vyzváni k opuštění prostoru, ale přes policejní kordon
nebylo kudy, a tak začaly bezpečnostní složky studenty surově bít. Takto tvrdý zásah měl
obrovský ohlas v celé společnosti, která se rozhodla vzepřít dosavadnímu totalitnímu
režimu, a tím začala takzvaná sametová revoluce, jež vedla k rozsáhlým změnám ve
společnosti.


Nakonec 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany a 29. prosince se stal
prezidentem ČSSR do té doby protikomunistický disident Václav Havel.
Informace o letošních vzpomínkových akcích:
https://dikyzemuzem.cz,
https://festivalsvobody.cz,
https://www.praha1.cz/viktor-karlik-hlasy-z-podzemi/,