Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Voršilská

Klášter (čp. 139) řádu sv. Voršily byl zde založen r. 1672 a vystavěn v l. 1674 - 1678. V l. 1721 - 1722 byl dostavován. Kostel sv. Voršily byl vystavěn Markem Antoniem Canevallem v l. 1699 - 1704.

Kolmo vede z ulice V jirchářích k Národní třídě. Bývaly zde vápenice, cihelny, lázně a hospodářský dvůr a žili zde původně podle majitelů domů kožišníci, jircháři, mydláři, kameníci a rybáři. Od 15. století je známé pojmenování Kropáčkova. Kožešník Mařík Kropáček vlastnil v ulici dům čp. 140 a další dva domy v místech nynějšího kláštera. V roce 1839 získala ulice pojmenování Uršulinská podle německého výrazu Ursulinengasse. Profesor František Ruth v Královské kronice předběhl svou dobu, když poznamenal, že jde o germanismus, neboť správný český název by měl znít Voršilská. A tento název skutečně od počátku 20. století pak platil i úředně. Řád sv. Voršily byl založen v Itálii (1536) a do Prahy se dostal přes Belgii v roce 1655. Voršilky nejprve sídlily poblíž schodů k Hradu, později na Ujezdě a od roku 1672 začaly žít v dnešní Voršilské. Území, které zakoupily, zabíralo prostor mezi Národní třídou, Voršilskou, Ostrovní a Divadelní. U kláštera byla rozsáhlá zahrada a škola, v níž se učilo německy a od roku 1898 česky. Po listopadu 1989 zde byla církevní škola obnovena. V restituovaných klášterních prostorách je stále ještě sídlo Endokrinologického ústavu. Viz Ostrovní. Hlavní oltář kostela je ozdoben obrazem sv. Voršily od Jana Kryštofa Lišky. Dům (čp. 140), o jehož asi prvním majiteli z roku 1381 víme, že byl rybář, v roce 1455 patřil již zmíněnému Maříku Kropáčkovi a později střídavě různým příslušníkům šlechty, tento dům se stal v lednu 1846 majetekem Měšťanské besedy. Tato aktivita drobných českých podnikatelů, měšťanů a občanů byla základem pozdější bohaté české buržoazie, která byla posléze natolik silná, ekonomicky i duchovně, že dokázala dokončit proces národního obrození a připravit i vhodnou půdu pro vznik samostatného státu. Měšťanská beseda byla slavnostně otevřena za účasti nejvyšších úředních činitelů: městský hejtman hrabě Moric Deym, purkmistr rytíř Josef Müller, Josef Jungmann, Pavel Josef Šafařík, František Palacký, Jan Svatopluk Presl a další. Prvním starostou Besedy byl JUDr. Josef Frič a jednatelem JUDr František Brauner. Viz Vladislavova.