Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Vodičkova

Jan Vodička, bohatý novoměstský řezník, podle něhož má ulice už pět století stále stejný název, vlastnil v 15. století v ulici největší dům (čp. 699), dnes palác U Nováků.

Ulice mírně klesá od Novoměstské radnice, křižovatkou s ulicemi Lazarskou a Jungmannovou vytváří malé prostranství, na němž ve středověku byla studna, pak nepatrně odbočuje z původního směru a končí v centru Václavského náměstí. 3. dubna 1347 byla na Křivoklátě z rozhodnutí českého krále Karla IV. vypracována listina o založení Nového Města v místech předměstí Většího Města pražského (Staré Město), v místech "dědin, rolí a polí před městem ležících". Dalším právním aktem v této věci byl Majestát Karlův z 8. března 1348 a 36. března téhož roku byl položen základní kámen. Před staroměstskými hradbami nebyla pustina, těmi dědinami je v královských listinách zřejmě míněna osada Rybníček, jejímž středem byla rotunda sv. Štěpána, později sv. Longina, dále Bojiště, Opatovice, Újezd sv. Martina v místě Perštýna, Chudobice v místech dnešní ulice Politických vězňů a rozlehlá osada Poříčí. Mezi těmito lokalitami jistě existovalo spojení, počátek budoucí uliční sítě. První stavební místa byla přidělována na Novém Městě už měsíc po vyhlášení Majestátu, přičemž stavba musela být dokončena za 18 měsíců ode dne přidělení parcely. Nejdříve byly parcely přidělovány na Koňském trhu (Václavské náměstí), ve Štěpánské ulici, Na příkopě a ve Vodičkově ulici. V letech 1348 - 1351 bylo postaveno asi 650 domů z kamene a vápna. Vodičkova ulice byla parcelována po obou stranách od čp. 695 po čp. 699, pak čp. 703, 704, 707, 708, 711 až 715. Názvy zde byly však už dávno před položením prvního základního kamene. Dá se předpokládat, že pojmenování v místech dnešní Vodičkovy ulice: V jámě, Nad jámou, Na louži nebo V močále patřila už mnohem dříve k zástavbě ještě dřevěné. Jde o pomístní názvy ze 14. a 15. století. Podle řemeslníků, kteří se už v počáteční fázi výstavby začali tady usazovat, získala ulice jméno Pasířská, severní část potom Stará Pasířská, aby se odlišila od Nové Pasířské, což byla dnešní ulice Palackého. Od druhé poloviny 15. století platí pak už název Vodičkova. Městská rada chodila při oficiálních příležitostech Vodičkovou ulicí do kostela sv. Jindřicha, který byl po Týnském chrámu hlavním farním kostelem, důležitou roli pro ulici hrál kostel Panny Marie Sněžné, oba kostely souvisely se založením Nového Města, a rovněž Novoměstská radnice, v jejímž stínu ulice leží, a kaple Božího Těla na Karlově náměstí, kde byly od doby Karla IV. a jeho syna Václava IV. vystavovány pravidelně ostatky svatých. Kaple byla rovněž spojena s činností Karlovy univerzity. 16. prosince 1622 byl zde jako poslední z univerzitních mistrů pochován Jan Kampánus Vodňanský. Nelze pominout obchodní a tržní význam ulice, neboť ležela mezi Koňským trhem (Václavské náměstí) a Dobytčím trhem (Karlovo náměstí). Vodičkova ulice, jako by byla tvořena ze dvou částí, které představují různé doby. Věž Novoměstské radnice a její renesanční štíty a několik dalších blízkých domů s barokními prvky, jako by patřily spíše ke Starému Městu, k středověkému feudalismu, dole pod křižovatkou začínají účelové a praktické stavby, začíná zde kapitalismus. Idyla sporadického a řídkého osídlení, kdy lidé mohli stavět i s ohledem na přirozený terén, byla nahrazena namačkanými a natěsnanými domy. Každé místo je náležitě využito a také náležitě zaplaceno!