Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Velkopřevorské náměstí

Velkopřevorský palác (čp. 485/4) vybudoval na místě staré zástavby Giuseppe Bartolomeo Scotti z iniciativy velkopřevora Gudunkera z Ditrichštejna v l. 1726 - 1731 jako sídlo hlavy maltézského, johanitského řádu v Čechách. Od r. 1952 Muzeum hudby.

Prostaranství před budovami velkopřevorského paláce a kostelem Panny Marie pod řetězem, do něhož ústí ulice Lázeňská a Prokopská. Můstkem je náměstí spojeno s Kampou. Ještě před vznikem jednotlivých pražských měst, tedy i před založením Malé Strany, byla v těchto místech osada Trávník. Historie této části levého břehu Vltavy se odvíjela v souvislosti se sousední komunitou maltézského řádu u kamenného mostu. Viz Maltézské náměstí. Obdélník Velkopřevorského náměstí je totožný s částí dřívějšího areálu kláštera. Václav Hlavsa a Jiří Vančura nazývají toto dnes tak tiché zákoutí prostorem feudální reprezentace a Vojtěch Volavka dodává: "Vznešená enkláva nevpustila žádného nešlechtice". Na výjímečném a vznešeném dojmu se podílí průčelí paláců i vysoká zeď a prastaré stromy. Velkopřevorský palác (čp. 485/4) je vyzdoben skulpturami Matyáše Brauna. V přilehlé zahradě jsou pořádány koncerty. S palácem sousedí Velkopřevorský nebo také Štěpánský mlýn (čp. 489/6), jenž stál při Čertovce už ve 13. století. Majetkem mlynáře Štěpána a jeho dědiců byl v letech 1532 - 1596. Střídavě patřil mlýn malostranské obci a maltézskému řádu. Nyní je soukromým majetkem a spíše turistickou atrakcí. Dále jsou to Hrzánský palác (čp. 490/1) a Buquoyský palác (čp. 486/2), sídlo francouzského velvyslanectví. Historický název Velkopřevorské náměstí je stabilně užíván od poloviny 18. století.