Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

U Sovových mlýnů

Sovovy mlýny (čp. 503/2) patřily v 16. století mlynáři Václavu Sovovi z Liboslavě. V roce 1542 odkázal majetek, dům na ostrově a vinici na Smíchově své dceři Johaně.

O Kampě se hovoří v darovací listině krále Vladislava II. z roku 1169, když král daroval "kus země při Vltavě", dnešní ostrov Kampu, řádu maltézských rytířů. Viz ulice Na Kampě. Zdali tady byl první mlýn v Praze, není jisté, avšak s největší pravděpodobností jde o nejstarší stavbu na ostrově. Ve 13. století byl zde mlýn sv. Jiří, majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Sovovy mlýny, od roku 1850 Odkolkovy, byly v roce 1867 přestavěny podle projektu architekta Josefa Schulze. Výjímečné místo lákalo výjímečné architekty, spolu se Schulzem podílel se ve stejné době na úpravách staveb Josef Zítek a už v roce 1836 přistavoval k budovám Josef Kranner pilu s plošinou nad řekou. Ještě 16. ledna 1890 dostává Jindřich Odkolek dopis z magistrátu, z něhož se dovídá, že prozatím nelze vyhovět jeho přání o navýšení ulice proti mlýnům nad stav vody z roku 1845. Zpráva ztratila, ale i získala na aktuálnosti, neboť 2. září 1890 postihla Prahu obrovská povodeň, při níž byl pobořen i Karlův most. Když pak hlavní budova v roce 1896 vyhořela, zůstala z budov jen torza. Část staveb byla po požáru zcela odstraněna a s nimi i vysoký tovární komín, který kazil pohled na Malou Stranu. Úpravy okolí Sovových mlýnů, terénu i nábřeží byly prováděny v souvislosti s výstavbou říční propusti v roce 1920. Mlýn sloužil v naší době kabinetu Zdeňka Nejedlého a Československé akademii věd. Část budov využívala také Umělecká řemesla. V současné době je stav Sovových mlýnů nevyjasněný, jedná se i o možnosti zřídit v těchto prostorách uměleckou galerii. Také se říkalo Soví mlýny a název byl odvozován podle pověsti od sov, které žily v prastarých stromech na ostrově, avšak tento název i podobné pojmenování Na sovách, německy Eulmühlgasse, bylo patrně způsobeno nedorozuměním. V 18. i v 19. století je užíváno názvu Sovomlýnská, od roku 1870 platí pak současný název U Sovových mlýnů. Dobrovského zahradní domek (čp. 501/7) viz Na Kampě. K ulici patří též palác s čp. 506/4, Lichtenštejnský, Kaiserštejnský a také Odkolkův (rodině Odkolků patřil svého času celý ostrov Kampa), od 60. let 19. století byl palác součástí České techniky a v 70. letech 20. století byl přestavěn pro diplomatické potřeby státu.