Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

U milosrdných

Řád milosrdných bratří získal špitál a kostel sv. Šimona a Judy po r. 1620 od Ferdinanda II. Ze špitálu postupem času vznikl rozsáhlý areál kláštera a nemocnice (čp. 847/1). Příslušníci řádu zde pokračovali v tradici ošetřování nemocných.

Ulice byla určována od samého začátku existencí kláštera sv. Anežky (1234) a klášterem a kostelem sv. Kříže, který byl v roce 1256 založen Přemyslem Otakarem II. a při asanaci v roce 1890 zbořen. Proto také nejstarší názvy v této ulici byly U sv. Kříže a U sv. Anežky. Až do dnešní doby se zachoval kostel sv. Šimona a Judy, jsou v něm pořádány vynikající koncerty, ve 14. století to však byla jen kaple při špitále, kde byla poskytována péče chudým a nemajetným. Kaple byla založena v roce 1357 za Karla IV. a vysvěcena prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Čeští bratři kapli přestavěli na kostel v letech 1615 - 1620. Po Bílé hoře se už o kostel i o špitál staral řád milosrdných bratří. Žebravý řád milosrdných bratří založil Portugalec sv. Jan z Boha v roce 1540 v Granadě. V roce 1572 byl uznán jako kongregace špitálníků, od roku 1611 byl uznáván jako řád. V Čechách se usadil od roku 1620. Tehdy vzniklo pro část ulice dnešní pojmenování, východní části se říkalo Vrabčí ulice, Brabčírna nebo Brabčina. Snad název vyplýval z neuspořádanosti a nevzhlednosti ulice. František Ruth uvádí bez bližších podrobností občana Vrabce. V 19. století, v letech 1840 - 1870, se ujal pro tuto část ulice také název Dolní ulice obecního dvora. Obecní staroměstský dvůr (čp. 800/16 a čp. 1017/18) byl v těchto místech založen na konci 15. století. Pojmenování U Milosrdných platí od roku 1870. Areál nemocničních budov se rozrůstal a byl přebudováván až do naší doby. Novou nemocnici postavil směrem k Vltavě Na Františku ve 20. letech 20. století stavitel Vilém Kvasnička. Poslední přestavby probíhaly ještě v roce 1992. Tradice Bohuslavova špitálu, Bohuslav z Olbramovic založil špitál v roce 1354, byla neustále posilována. Po roce 1620 pracoval ve špitálu slavný ranhojič Gabriel Ferrary. 1761 byla zde zřízena posluchárna pro studium anatomie, 1784 zavedle profesor Arnold vyučování chirurgie. Na přelomu 18. a 19. století zde pracoval vynikající lékař, primář a rektor Karlovy univerzity doktor Jan Theobald Held (1770 - 1851). V roce 1847 zde poprvé v Rakousku aplikoval první narkózu pater Celest Opitz. V roce 1783 byl zde otevřen též ústav pro choromyslené kněze. Od roku 1779 zde byla jediná klinika, která pak byla v roce 1791 přenesena do všobecné nemocnice. Nejobtížnější případy bývaly posílány k Milosrdným. V současné době spravuje nemocnici Na Františku Obvodní úřad Městská část Praha 1.