Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Strahovská

Strahovský klášter založil v r. 1140 Vladislav II. pro řád premonstrátů. Jedna z cest k němu vedla po východním svahu Petřína z Malé Strany a ze Smíchova. Název byl dán cílem cesty.

Komunikace vede mezi Hladovou zdí, která zde byla vybudována v době Karla IV. v letech 1360 - 1362, a zdí barokní fortifikace z přelomu 17. a 18. století. I v současné době jsou barokní bastiony pod správou vojáků. Oficiální pojmenování získala Strahovská ulice až po vzniku Velké Prahy v roce 1922. Cesta ke Strahovskému klášteru stoupá kolem prastarého kostelíku sv. Vavřince na Petříně, jenž je připomínán v roce 1135. Podle Václava Hájka z Libočan scházeli se tady u mohutného dubu a u ohně naši předkové, pohané. Snad právě proto nechal kníže Boleslav tady vystavět křesťanskou svatyni. Asi jeden kilometr dlouhá silnice je málo frekventovaná, také zástavba kolem je poměrně řídká. Hvězdárna na Petříně (čp. 205), u níž silnice přibližně začíná, byla vybudována v letech 1927 - 1928. U vstupu do Strahovského nádvoří končí. Klášter patří vedle benediktinek na Pražském hradě (973) a benediktinů v Břevnově (993) k nejstarším u nás. Byl založen z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka nejprve jen jako dřevěná stavba, v roce 1143 začalo se stavět z kamene. Až za vlády Karla IV. bylo zapojeno návrší Strahova s klášterními budovami do obvodu Hradčan. Areál je tvořen kostelem sv. Rocha z období 1603 - 1612, kostelem Nanebevzetí Panny Marie s románskými základy a hospodářskými budovami. Slavná a nejrozsáhlejší klášterní knihovna v Čechách obsahuje vzácné iluminované rukopisy a inkunabule. V 50. letech 20. století byly prostory kláštera upraveny pro Památník národního písemnictví, po listopadu 1989 byl majetek vrácen premnonstátům. Viz Strahovské nádvoří.