Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Štěpánská

Rotunda sv. Longina v osadě Rybníček je připomínána k roku 993. Až do 14. st. byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Proti rotundě založil v r. 1351 Karel IV. farní chrám, na který bylo zasvěcení z rotundy přeneseno. Stal se hlavním chrámem Horního Nového Města.

Osada Rybníček patřila k původním lokalitám, které se rozkládaly na území budoucího Nového Města. Rybníček, Bojiště, Psáry, Opatovice, Zderaz, Chudobice a Podskalí zůstaly zachovány i s hlavními komunikacemi, které je propojovaly a navazovaly na hlavní cesty ze staroměstských bran. Štěpánská ulice patřila spolu s Koňským trhem (Václavské náměstí) a Vodičkovou ulicí k prvním, kde docházelo k parcelaci a zástavbě už v roce 1348, když bylo město založeno. Hradby stály do dvou let a celé Nové Město bylo v podstatě dokončeno už roku 1372. Podle kostela sv. Štěpána, kterému se také říkalo Ščepán nebo německy Steffel či Šteflík, možná i podle vzácného gotického tabulového obrazu pany Marie Svatoštěpánské z roku 1475, říkalo se ulici brzy po založení Svatoštěpánská anebo podle místního rozmanitého terénu Nad jámou nebo Nad louží. V 15. století pak se zde začali usazovat výrobci provazů, a proto Provaznická. Kolem roku 1500 říká se zde Široká ulice u sv. Štěpána (některé ulice už při zakládání Nového Města dosahovaly šířky až 27 metrů ). Později získala ulice název Květoňská po domu Na květoni (čp. 614/22). Domu se též říkalo U Kořeníčků, kde býval pivovar a později gymnázium. Kolem roku 1700 objevuje se v zápisech patrně zkomolený název Kvittanská. Někdy v 18. století ujalo se opět vlastně původní a téměř tisíc let staré pojmenování Štěpánská. Kostel, jemuž dal současnou podobu v roce 1876 architekt Josef Mocker, vzácná románská rotunda, jedna ze tří zachovalých v Praze, a oddělená zvonice z let 1600 - 1605 s charakteristickou špičatou střechou, která stojí v místě kdysi snad největšího pražského hřbitova. Při kostele bývala významná škola, jejíž bakalář Jan Akron Albis přeložil v roce 1557 Ezopovy bajky. V roce 1842 kaplan zdejšího kostela Jan Vlček Vlčkovský přeložil Iliadu. Z této školy také vyšel Martin Bacháček Nouměřický z Nouměřic (1539 - 1612), přítel slavných hvězdářů Tychona Brahe a Johana Keplera. Slavná škola u sv. Štěpána je připomínána už v roce 1404. V ulici se nachází ještě jedna významná škola (čp. 614/22), jejíž slavná tradice vychází z hluboké minulosti. Schola superior, tedy gymnázium - gymnázium akademické, jehož počátky lze sledovat v roce 1556 v jezuitském Klementinu, pak v Husově ulici (1783), opět v Klementinu (1805), dále na Smetanově nábřeží (1883), pak Na rejdišti (1902), v Panské u piaristů (1920) a od roku 1945 ve Štěpánské ulici.