Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Šporkova

Ulice byla nazvána podle paláce šlechtické rodiny Šporků (čp. 321/12), který hraběcí rodina vlastnila v 70. letech 18. století.

Původně v těchto místech byla osada Obora, jedna z osad, které na levém břehu Vltavy existovaly ještě před založením Malé Strany v roce 1257. Osada byla soustředěna kolem kostela sv. Jana Křtitele, po němž zůstalo v nejbližším okolí dodnes několik názvů: Jánský vršek, Jánská ulice, Jánské schody. V těsné blízkosti nacházel se ještě kostel sv. Matěje. Jádro osady bylo nejspíše v místech dnešního nepravidelného domovního bloku mezi ulicemi Šporkovou, Vlašskou a Jánským vrškem. Nasvědčuje tomu zbylé gotické zdivo v současných objektech. Kostel sv. Jana Křtitele je připomínán k roku 1241 a byl založen patrně na místě ještě starší románské rotundy. Zrušen byl v roce 1784 a prodán v dražbě Josefu Peiznachovi, zvoníku u sv. Mikuláše, který kostelní stavbu přebudoval v obytný dům (čp. 322/3), a přilehlý hřbitov na zahradu. Ve stejném roce byl zrušen i nedaleký kostel sv. Matěje a radnice (čp. 323/13). Ulice je směrem k západu zaslepena stejně jako sousední Jánská, odtud pak vytváří vidlicovitý výběžek a ústí do ulice Vlašské. Místo bylo zvláště z právního hlediska dosti komplikované. Původně samostatná osada patřila ke svatovítské kapitule, ke Starhovskému klášteru, také ke Starému Městu a ještě českým královnám. K Malé Straně byla připojena v roce 1654. Například dům hrabat Šporků (čp. 321/12), nazývaný také U dvou zlatých lvů, Martinický nebo Piccolominiho, dům, který byl patrně od svého vzniku v majetku šlechty, dům, jehož uliční trakt patřil pod jurisdikci kostela sv. Jana, ale dvůr, zahrada a další přístavby patřily pod pravomoc kláštera na Strahově. V roce 1777 prodal dům Jan Karel hrabě Špork sousednímu Vlašskému špitálu sv. Karla Boromejského a v roce 1836 přešel dům do majetku Spolku paní pro výchovu sirotků, pozdějšího spolku sv. Notburgy. Zakladatelem rodiny Šporků byl prostý voják Jan Špork, jenž se zúčastnil bitvy na Bílé hoře, a mnoha dalších bitev ve službách císaře. Za zásluhy získal hraběcí titul a dosti značný majetek. Nejvýznamnější z rodu je jeho syn František Antonín hrabě Špork (1662 - 1738), ctitel vědy a umění, známý mecenáš. Vybudoval zámek Kuks u Dvora Králové a při něm zejména rozsáhlou galerii soch, z nichž většina pochází z dílny Matyáše Brauna. Otevřel první stálou operu v Čechách, jejíž scéna pak střídavě působila v Praze a na Kuksu. V první polovině 18. století byl Kuks centrem kulturního dění v Čechách. F.A.hrabě Špork podporoval vynikajícího malíře Petra Brandla, Johana Sebastiana Bacha, Antonia Vivaldiho, architekta Giovanniho Alliprandiho. Základy dnešní ulice existovaly určitě už ve 12. století v osadě Obora, neboť základy kostela sv. Jana Křtitele, kostela sv. Matěje i Rathausu jsou patrné i v dnešních stavbách. V 18. století objevuje se název Jánská Dolejší, což bylo pojmenování odvozené od kostela a od místního terénu, koncem 19. století v letech 1870 - 1895 získala ulice na krátkou dobu název Špitálská podle nedalekého Vlašského špitálu (čp. 335/14) a od roku 1895 platí současný název Šporkova. Všechny stavby v blízkém okolí jsou vyvzdorovány na nepřístupném terénu. Výsledkem je malebný a klidný malostranský kout.