Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Smetanovo nábřeží

Bedřich Smetana (1824 - 1884), patří mezi největší české i světové hudební skaldatele, má podíl na zal.Umělecké besedy, byl sbormistrem Hlaholu, hudebním kritikem v Národních listech, je autorem řady oper, symfonických básní (Má vlast)a komorních skladeb.

Ještě v polovině 19. století bylo nábřeží volné a písčité prostranství, které se zvolna sklánělo k řece. Rostly na něm staré pokřivené stromy, byly zde rybářské chaloupky a u nich se sušily rybářské sítě. Tak popisuje nábřeží ještě spisovatelka Karolina Světlá (1830 - 1899). V době krále Václava I. vedla po nábřeží jednoduchá zeď. Staroměstské mlýny a rybáři u řeky byli za zdí, vně města. Zeď na nábřeží byla zbořena v době Karla IV. Nynější nábřeží bylo vybudováno v letech 1841 - 1845 ihned po dokončení řetězového mostu, na jehož místě stojí dnes most Legií. První pražské vltavské nábřeží podle návrhu architekta Bernarda Grubera vystavěl z opracovaných žulových kvádrů budějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Stavbu zaplatily české stavy, které v těchto místech vykoupily starou sklárnu z roku 1570, Vernerovy lázně, pozemky bývalých mlýnů, ohrady i malé domky. Když bylo nábřeží dokončeno, bylo nazýváno prostě jen Nábřeží anebo Staroměstské nábřeží. Někdy snad od roku 1894 získalo název Františkovo podle Františka Josefa I. Od roku 1952 platí úřední název Smetanovo. Viz též Novotného lávka. V místech, která dnes zdobí kašna s pomníkem, stával v 16. a 17. století domek Na poustkách. Toto pojmenování se udrželo až do 19. století. Pomník císaře Františka I. nebo také Krannerova kašna či Hold českých stavů byl postaven v letech 1844 - 1846 architektem a spolutvůrcem katedrály sv. Víta Josefem Krannerem. Kašna s novogotickou 29 metrů vysokou fiálou je zdobena sochami Josefa Maxe a Josefa Kamila Böhma. 17 soch představuje 16 krajů a Prahu, další alegorické sochy zobrazují obchod, průmysl, umění, vědu, orbu, hornictví, mír, hojnost. Bronzová jezdecká socha císaře Františka I., jenž vládl v letech 1792 - 1835, byla v roce 1918 z pomníku odstaraněna, v současné době je vystavena v lapidariu Národního muzea. Elegantní ráz nábřeží byl poněkud narušen moderní výstavbou paláce Lažanských (viz Národní třída) a na opačné straně budovou Karlových lázní z roku 1848 od architekta Jana Bělského. Zde žil a vydával Národní noviny Karel Havlíček Borovský. Z nábřeží je neopakovatelný pohled na panoráma Hradčan. Možná proto si přál František Palacký, aby právě tady byl vybudován palác české vědy a umění. Socha Bedřicha Smetany od Josefa Malejovského je od roku 1984 umístěna před Smetanovým muzeem na Novotného lávce.