Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Salvátorská

Ulice vznikla při asanaci odbouráním domů, které přiléhaly ke kostelu sv. Salvátora. V roce 1902 byla vyměřena, v roce 1907 architekt Osvald Polívka navrhl úpravu fasád a v roce 1910 získala úředně jméno podle výše uvedeného kostela.

Ulička vytváří pravý úhel kolem kostela sv. Salvátora, zkracuje cestu mezi ulicemi Kostečnou a Dušní. Kostel sv. Salvátora má velmi pohnutou historii. Byl vybudován v letech 1611 - 1614 německými evangelíky, protestanty augspurského vyznání, kteří tehdy měli k Čechům velmi vřelé vztahy. Kostel byl Pražany nazýván "německý". Stavbu pravděpodobně řídil zedník Jan Kryštof z Graubündenu, ale jsou uváděni ještě stavitelé Jan Dominik de Barifis (Parisis) a Giovanni Maria Filippi. Velmi se o vybudování tohoto protestantského kostela zasloužil Jáchym Ondřej Šlik, jenž byl 21. června 1621 mezi poravenými českými pány na Staroměstském náměstí. Jáchym Ondřej Šlik, hrabě z Pasounu a Holejče (1569 - 1621), šlechtic a politik, jeden z hlavních vůdců protihabsburské stavovské opozice, direktor a hlavní mluvčí českých stavů. Popravený šlechtic byl po staroměstské exekuci pochován v kostele sv. Salvátora. Konfiskovaný kostel získali v roce 1624 pavláni, řád poustevníků sv. Františka z Paoli. Za josefínských reforem byl kostel v roce 1784 zrušen, v roce 1790 vydražen a od roku 1795 se v něm usídlil mincovní úřad. Kostel (čp. 1045/I) byl upraven pro potřeby výroby mincí, instalovány stroje, vystavěny žíhací pece a boční lodě kostela používány jako stáje. Mincovna pracovala v kostele až do roku 1857. V roce 1863 dovolil císař českým evangelíkům, aby si kostel vykoupili zpět pro náboženské účely. Stavební úpravy probíhaly v kostele v 50. letech 20. století, naposledy byl restaurován v roce 1970.