Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Revoluční

Název v souvislosti s obdobnými názvy v obvodu Starého Města byl dán jako připomínka 28. října 1918, kdy vznikl samostatný stát - Československo.

Spojuje náměstí Republiky se Švermovým nostem. Původně se ulici říkalo Na příkopě, neboť byla budována v místech, kudy vedly staroměstské hradby a příkop. Levá strana ulice od náměstí Republiky (lichá or. čísla) patří k Starému Městu, pravá strana ulice (sudá or. čísla) je postavena na pozemcích Nového Města. Historik a spisovatel Zikmund Winter (1846 - 1912) píše, že určená komise v květnu 1617 konstatovala, že prostředkem mezi Starým a Novým Městem vede blátivá strouha od Prašné brány až k Vltavě, všude jsou haldy odpadků, nános a bláto. Části ulice směrem k řece se ještě v 18. století říkalo Náplavní nebo Náplavka, protože k řece byl u mostu pozvolný přístup, zboží bylo možné vykládat pohodlně na břeh a v zimě byl tady přímo na vozy nakládán led. Podstatná část ulice však získala pojmenování Trubní nebo Rourová, neboť tudy vedlo potrubí od Novoměstské vodárenské věže. Viz ulice Helmova a Nové mlýny. Pozdější název Eliščina (Alžbětina) není zcela jednoznačný. František Ruth připomíná ve své Královské kronice také Elišku Přemyslovnu, která vstupovala do města se svým manželem Janem Lucemburským v roce 1310 branou sv. Františka. Také v místě posledních domů blíže k Vltavě stávaly už za krále Václava IV. lázně, jimž se říkalo Eliščiny. Od roku 1945 opět platí název Revoluční.