Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Prokopská

Románský kostel sv. Prokopa založili maltézští johanité někdy v první polovině 13. století. V 17. st. byl kostel barokně přestavěn a v roce 1784 upraven na obytný dům (čp. 625/3).

Krátká ulička tvoří spojení mezi živou a velmi frekventovanou Karmelitskou ulicí a poklidnou lokalitou Maltézského náměstí. Původní kostel sv. Prokopa se nacházel mezi osadou Trávníkem a osadou Nebovidy. První z osad zaujímala prostor dnešního Velkopřevorského náměstí, druhá se nacházela jižněji a připomíná nám ji název ulice Nebovidská. V těsné blízkosti kostela vedla středověká cesta od Pražského hradu a od Malostranského náměstí směrem k jihu, přibližně v ose dnešní Karmelitské ulice, další prastará cesta stoupala Vlašskou ulicí na Petřín a od dnešního Tržiště stékal potok dolů k Vltavě. Přesné stáří kostela je nejasné. Emanuel Poche a Josef Janáček píší, že kostel byl založen někdy po roce 1254, František Ruth uvádí 12. století, jen Václav Hájek z Libočan ví to přesně. Kostel byl podle Hájkovy Kroniky založen v roce 1213 v Starší Praze čili v Menším Městě pražském zámožným člověkem Sulislavem (Soběslavem) a jeho manželkou Dobromilou. Svatý Prokop se zjevil ve stejném snu oběma manželům a vyzval je k založení Božího domu právě v místě, kde se nacházel první dům města ještě z doby kněžny Libuše a Přemysla. Při budování hradeb v roce 1253 zůstal kostel s nejbližším okolím vně hradeb. Ty postupovaly od Západní části Pražského hradu do středu dnešní Nerudovy ulice, kde byla u čp. 247 Strahovská brána, obloukem vedly kolem Břetislavovy ulice, při severní straně Tržiště, procházely Karmelitskou ulicí mezi čp. 516 a čp. 267, tam stála Újezdská brána, a směřovaly k Lázeňské ulici a k opevnění maltézského kláštera. Za husitských válek byl kostel v roce 1420 vypálen a obnoven byl v barokní slohu v letech 1689 - 1693 podle projektu Antonína Jana Luraga. Zvláštní tvar domu s vystupující apsidou je patrný dodnes. Carlo Lurago vlastnil od roku 1651 sousední rohový dům do Karmelitské ulice (čp. 376/20) a přikoupil ještě další dům (čp. 379/18), kde bývala v době Rudolfa II. míčovna a konírny, z nichž byl vybudován nejprve hostinec a později hotel. Při přestavbě kostela zachoval Lurago část původního zdiva. Archeologický výzkum v roce 1964 potvrdil západní zeď kostela jako románskou, navíc byla zjištěna v bezprostřední blízkosti kostela existence objektu, jenž patřil pravděpodobně další románské zástavbě, nejspíše jakémusi stejně starému dvorci. Nad portálem domu zůstala socha sv. Prokopa od Ignáce Platzera z roku 1780. Připomíná nám prastarý kostel, jenž v těchto místech stával dávno před založením města, a připomíná i významného českého patrona sv. Prokopa (+ 1053), jenž se stal zakladatelem sázavského kláštera, kde byla zachovávána slovanská liturgie. Patrně všude v okolí kostela bylo užíváno názvu U sv. Prokopa, avšak oficiálně platí pro ulici název Prokopská až od 2. poloviny 18. století.