Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Panská

První obyvatelé ulice po založení Nového Města (1348) byli řemeslníci - měšťané. Po Bílé hoře (1620) začala zde majetek získávat šlechta - páni. Odtud název.

Spojuje ulice Na příkopě a Jindřišskou. Levá strana ulice (lichá or. čísla) je lemována významnými budovami, architektonicky vzácnými stavbami, pravá strana ulice (sudá or. čísla) je tvořena obytnými bloky. U čp. 1480/10 do těchto domovních bloků zasahuje slepá ulička nazývaná V cípu, odkud je možné projít pasážemi do Jindřišské ulice anebo na Václavské náměstí. Nejstarší název dnešní Panské ulice byl Nová a objevuje se roku 1380 asi brzy po založení ulice. I po vzniku Nového Města zůstávaly v těsné blízkosti staroměstských hradeb zahrady a velké nezastavěné plochy. V místě pozdějšího piaristického kostela sv. Kříže patřily zahrady a pozemky sladovníku Křížovi, jemuž se také říkalo Křížala. Proto se ještě v roce 1680 ulici říká Křížalova nebo Křížalovice a německy v nesprávném překladu Kreutzgasse. Současně se ale už v 17. století objevuje název Panská, neboť domy v ulici získává postupně šlechta, páni. V 18. století existují vedle sebe názvy tři: Panská, Velká Panská (Malá Panská byla dnešní Mikulandská) a Piaristická. Příslušníci řádu piaristů (Ordo clericorum pauperum Matris Dei Scholarum Piarum - Řád chudých kleriků Matky Boží zbožných škol) se zaměřovali na církevní školství, v mnohém konkurovali jezuitům. Do Prahy přišli za Marie Terezie v roce 1752 a sídlili nejprve v Celetné ulici, kde koupili Manhardtovský dům (čp. 595/17). Už tady v piaristické koleji pracoval vynikající učitel a historik Gelasius Dobner (1719 - 1790), autor kritického komentáře k Hájkově České kronice. Do dnešní Panské ulice se piaristé přestěhovali v roce 1766 a otevřeli zde němeclou normální školu a gymnázium. Vyučování u piaristů bylo bezplatné a přístup ke vzdělání měli děti ze všech společenských vrstev. Vybudovali konvikt pro studenty (čp. 892/3) a v letech 1816 - 1824 vystavěli školní kostel sv. Kříže. Autorem jednoduché, ale zajímavé empírové stavby je architekt Jiří Fischer. Na škole spolu s G. Dobnerem působil kromě jiných vynikajících učitelů například Jaroslav Schaller (1738 - 1809), autor 16 svazků topografického díla o Čechách a o Praze. V roce 1780 vstoupil do školy k piaristům patnáctiletý žák Jakub Jan Ryba, později učitel v Rožmitále pod Třemšínem, autor několika set hudebních skladeb, z nichž světovou proslulost získala česká vánoční mše Hej, mistře, vstaň bystře (1796). Od roku 1851 byla v prostorách piaristů první česká reálka. V bývalém piaristickém gymnáziu (čp. 856/3) byl od roku 1848 do roku 1948 Amerlingův učitelský ústav. V roce 1862 byl v této budově založen pražský Sokol. V budově bývalé piaristické koleje (čp. 892/1) je průmyslová škola. Název Panská byl úředně určen na počátku 19. století.