Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Ovocný trh

Tržiště existovalo v těchto místech už počátkem 13. st., když bylo zakládáno Staré Město. Převládalo zde obchodování s ovocem. Ještě počátkem 20. st. prodávalo se tady pod velkými deštníky ovoce z Čech i ovoce dovážené z ciziny.

Dnes součást pěší zóny Starého Města, dříve prostranství mezi Celetnou ulicí a Stavovským divadlem, a ještě dříve východní část rozsáhlého tržiště u kostela sv. Havla. Původně šlo o prostranství, které zahrnovalo dnešní ulice Rytířskou, Havelskou a Uhelný trh pod názvem Nové tržiště. Když lokátor a mincmistr krále Václava I. Eberhard vyměřoval kolem roku 1232 polohu Havelského Města, kladl tak základy nejen k nové čtvrti, ale spojením této plánované zástavby s dřívější zástavbou více či méně nahodilou kladl základy i ke Starému Městu. Nové tržiště proto, že tržiště na Staroměstském náměstí, odkud byly kotce (prodejní místa řemeslníků a obchodníků) přeneseny, bylo starší. Od roku 1376 Nový trh masný nebo Sobotní trh či Freimark i Frynort (forum carnium). Masné krámy byly zde až do roku 1739. Mezi Ovocným a Uhelným trhem byl ještě Vaječný trh, od Můstku k Havířské ulici byl Husí trh, za kostelem na místě kláštera byl Pekařský trh, mezi Karolinem a Stavovským divadlem byly ještě po 1. světové válce stánky se střižním zbožím, tedy drobný obchod jako V kotcích. Na Ovocném trhu prodávalo se převážně ovoce a na Uhelném trhu se prodávalo skutečně uhlí. Trh s dřevěným uhlím sem byl přeložen ze staršího působiště na Kozím plácku. Na dnešním Ovocném trhu kvetl obchod se slanečky a s rybami, prodával se zde chleba, bylo možné zakoupit kostelní svíčky. Objevuje se i název Školní náměstí (ludi forum), nebotˇ od poloviny 14. století má tady sídlo studentská kolej, Karolinum. Od 17. do 19. století vyskytuje se také název Královská třída, jenž se rovněž patrně vztahuje ke královské univerzitní koleji. Kdo chce alespoň zprostředkovaně pocítit atmosféru takového tržiště, nechtˇsi prohlédne vzácný obraz Luďka Marolda (1865 - 1898) Vaječný trh. Když byla budova Karolina zastíněna mohutným divadlem, které nechal v letech 1781 - 1783 vybudovat hrabě Nostic, říkalo se poblíž těchto staveb také Karolinenplatz anebo Theaterplatz. Dříve tu byl trh na mlýnské kameny. Prodávali tu také psy. Název Ovocný trh platí od roku 1870. Karolinum, čp. 541/3 (Železná ulice č. 9), jedna z nejstaších univerzit ve střední Evropě, od svého založení až do dnešního dne slouží stále svému účelu. O založení univerzity v Čechách se pokoušeli už Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II. a Václav II. Bez úspěchu. Bez větších zásahů upravoval Karolinum v roce 1879 Josef Mocker. Po roce 1945 pak areál renovoval architekt Josef Frágner. O Karlově univerzitě viz Železná ulice.