Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Opletalova

Student MUC Jan Opletal (1915 - 1939), oběť nacistické okupace. Jeho pohřeb 15.11.1939 stal se zámninkou k uzavření vysokých škol v Čechách (17.11.1939). Název ulice je připomínkou tragického období národních dějin.

Jedna z nejdelších komunikací Nového Města spojuje horní část Václavského náměstí s Hybernskou ulicí. Levá strana ulice (lichá or. čísla) je lemována obytnými bloky, druhá strana ulice je z větší části ohraničena Vrchlického sady, které byly budovány v místech, kde ještě v roce 1875 stály novoměstské hradby. Část ulice od Václavského náměstí k ulici Růžové se od počátku 15. století až do roku 1839 jmenovala Bosácká podle majitele domu čp. 935/13. Dům Jana Bosáka se nacházel v sousední Bredovské ulici (dnes tř. Politických vězňů). V 17. století tato část ulice nesla též jméno Turkova podle domu U Turků (čp. 920/3). V protějším bloku obytných domů je krátká slepá ulička, které se v minulosti říkalo Cíp, V cípu nebo také V Betlémě (1396) Část od Růžové ulice k Hybernské se původně jmenovala Chudobická, což je asi nejstarší pojmenování v těchto místech, neboť je odvozeno od vesnice Chudobice, která tvořila spolu s Poříčím, Opatovicemi, Rybníčkem, Zderazem, Podskalím a Psáry osídlení tam, kde v polovině 14. století začalo vznikat Nové Město pražské. Podle historika Václava Vladivoje Tomka bydleli v Chudobicích převážně chudí lidé. Ves Chudobice se rozkládala v místech dnešní ulice Jindřišské, Politických vězňů, Růžové a Jeruzalémské. Dolejší Chudobice poblíž Václavského náměstí a Hořejší Chudobice poblíž kostela sv. Jindřicha. František Ruth v Královské kronice města Prahy píše, že ještě v 16. století na ulici rostla "tráva, na níž lidé lehali, odpočívajíce." U roku 1680 našel František Ruth název ulice "okolo šancí k bráně horské." Název Chudobická byl později nahrazen pojmenováním Dolejší Hradební, neboť vedla podél novoměstských hradeb. A Dolejší proto, aby se odlišila od Horní Hradební a Hradební. Od roku 1839 se celá ulice jmenuje Mariánská po manželce rakouského císaře Ferdinanda V. Marii Anně (1803 - 1884). Dále se zde střídají názvy Lützowova, Beethovenova a opět Lützowova. Roku 1947 část ulice od Růžové k Hybernské získala název Opletalova, druhá část ulice od Růžové k Václavskému náměstí nesla stále jméno Lützowova. Od roku 1952 se celá ulice jmenuje Opletalova. Dům čp. 920/3, nedaleko Václavského náměstí, U Klučických, U Karásků, U Turků, U Zounků, ale také U Národních listů. Národní listy založil v roce 1861 František Ladislav Rieger, vydavatelem se brzy stal Julius Grégr a významným členem redakce byl spisovatel Jan Neruda. V čp. 918/7 a 919/5 měla sídlo Československá tisková kancelář, nyní Česká tisková kancelář, v roce 1949 vzniklo zde Divadlo hudby a po roce 1989 zde byl založen Euroklub. Odtud vysílá své pravidelné pořady s populárními hosty moderátor Tomáš Sláma. V odděleném rohovém bloku domů při Hybernské ulici v čp. 1663/38, dnes studentská menza UK, tehdy v Grand - Hotelu, uskutečnilo se v roce 1896 jedno z prvních filmových promítání v Praze. V roce 1921 pak zde vzniklo stálé kino (ještě němé) Sanssouci, které mělo 1100 sedadel. Svého času bylo to největší kino v Československu.